Tak jako v divadelních hrách je ústřední postavou nejlepších čísel knihy ďábel, a to veskrze současný a moderní. V povídce Ďábel v Londýně je to bytost plná soucitu a pochopení, jež spíše než pekelná muka slibuje přátelství a peklo jako úlevu po bídném živoření v současném velkoměstě. Ďábel je zde patrně zajedno s autorem: oba pochopili, že k satanství docela dobře postačí rezervoár zla, jež se ukrývá v nitru většiny lidí a neustále se dostává do oběhu v podobě nejrůznějších předsudků, zlozvyků a atavismů. Ghelderode je mistrem temnosvitu zla, umí dokonale vytvářet zšeřelou atmosféru nejistoty a strachu a zabydlovat ji tajemnými bytostmi. V Nemocné zahradě, bezpochyby nejlepší povídce svazku, je to postava mníška, jehož tajuplnost se nezmenší ani poté, co vyjde najevo, že jde o plešatící, v kápi chodící dcerušku jedné z podnájemnic strašidelného domu.
Všechny ty flakony s mumiemi ďábla, pohřbené panenky či kousky katova provazu patří do rekvizitáře používaného už kdesi dávno v romantismu a později v dvojctihodné éře dekadence křížené symbolismem. Znali jej třeba Barbey d' Aurevilly či Marcel Schwob. Ghelderode přidal něco z domácích zdrojů a tradic. Byl fascinován maskami a maškarádami, oblíbil si magickou mechaničnost loutek, které tak milovali někteří surrealisté a Ghelderodovi belgičtí krajané. Dokázal jako dramatik i spisovatel doslova vykouzlit atmosféru smrti a zmaru. V textu na záložce se pěkně říká, že "v povídkách možná ještě intenzivněji než v Ghelderových hrách zřetelně prosvítají scenérie z Breughelových a Boschových obrazů..." V tom je dramatikova síla i spisovatelský zádrhel. Čtenáři totiž oprávněně od prózy požadují víc než literární malby obrazů, chtějí být uchváceni příběhem, jenž se odvíjí a plyne. A to uměl především Ghelderode dramatik. Ale to bychom asi chtěli příliš od autora fascinujících obrazů - v příbězích prostě nemůže mít všechno. A ještě drobnou výtku: v tiráži jinak pěkné knihy není uveden autor grafických listů.
Michel de Ghelderdode: Sochy aneb Nemocná zahrada. Přeložili Anna Kareninová, Zdeněk Hrbata a Tomáš Kybal, doslov napsal Zdeněk Hrbata. ANNO, Praha 1998 (vyšlo na jaře 1999), 217 stran, náklad a cena neuvedeny.
