Vinou drhnoucí komunikace mezi českými promotéry se ve středu v Praze kromě hiphopového 50 Centa sešly dvě akce, které rozdělily vyznavače jamajských rytmů. Do velkého sálu Lucerny zavítal v doprovodu dvanáctihlavého Far East Bandu král evropského reggae Gentleman a do Paláce Akropolis zinkarnovaná jamajská ska legenda The Skatalites.
Je to škoda, protože na tom tratí nejen organizátoři (v tomto případě spolčení agentur Beat Promotion, Lucerna Music Bar a JahMusic, které do Lucerny nalákalo jen tisícovku diváků, zatímco v Rachot production se mohli radovat, že menší Akropole praskala ve švech), ale hlavně vyznavači karibské hudby, kteří se jednoho ze zážitků museli nedobrovolně vzdát. A jaký to mohl být koncert, kdyby promotéři spojili síly a vměstnali obě kapely pod jeden secesní strop!
Jelikož ale výborně rozjetou produkci The Skatalites v Akropoli utnul těsně před jejím vyvrcholením výpadek elektřiny a Gentleman vyváděl v Lucerně ještě po půlnoci, ti, kdo nelenili a vsedli do tramvaje č.9, stihli obé.
Definitivní ukončení koncertu The Skatalites krátce před přídavkem způsobila havárie na hlavním elektrickém rozvaděči objektu. Než se pracovníkům PRE podařilo zjistit závažnost závady, kapela udržovala dvěma akustickými kousky plný sál Akropole v neustálém varu. Tří písniček plánovaného přídavku se však už rozjetí fanoušci kapely nedočkali.
Účastníci koncertu mají na podkladě předložené vstupenky právo na vrácení adekvátní alikvótní části vstupného ve výši 100 kč na pokladně kavárny Paláce Akropolis od pátku 23.11. do pátku 30.11.2007.
Německý Gentleman byl u nás poprvé vloni v květnu. Tehdy nebylo v Lucerna Music Baru k hnutí. Včera bylo v Lucerně naopak místa až moc. Člověk si k závěru, kdy už bylo mladé publikum po čtyřech hodinách hudby hodně vláčné a říčné, připadal jako na dojíždějícím koncertu po vydatném maturitním plese.
Večer načali slovenští Polemic, po nich si na podium přinesl španělku Gentlemanův chráněnec, Berlíňan s korejskými kořeny, Martin Jondo. "Jemného muže" doprovodilo devět muzikantů a tři vokalistky (včetně jeho jamajské ženy Tamiky), které Gentleman nechal zazpívat několik sólových písní.
Vinou poměrně mizerného zvuku všechny nástroje splývaly do jednolitého shluku a kapela tak bohužel zůstala trčet "v zákulisí". Publikum se ale i tak od začátku vezlo na Gentlemanově pozitivní vlně - ruce létaly vzhůru, zapalovače plály, refrény burácely, a všichni skákali a hodně se smáli. „Evereryone feels the vibes and I can see that all in your eyes!“ prozpěvoval si Gentleman mezi písněmi, když zrovna nepodněcoval k lásce a pospolitosti.
Během sto dvaceti minut stihl Far East Band přehrát několik novinek z alba Another Intensity (Different Places, Serenity, Hosanna ad.) a nepočítaně přearanžovaných starších skladeb (Intoxication, Live it Up, Dem Gone, Superior, Runaway, Leave Us Alone ad.).
Co chybělo Gentlemanovu přemírou koncertování poznamenanému hlasu, doháněl energií, nezaměnitelným "všichnijstemíbratři“ charisma, nakažlivou radostí a komunikací s lidmi v sále. "Podívejte se na sebe, jak jste krásní! My všichni, co jsme tady, zboříme Babylon!“
Bylo to dlouhé, předlouhé, ale hřejivé a nabíjející.
