33 fotbalových nej
Nejdrzejší penalta alias dloubáček. I ti, kdo fotbalu příliš neholdují, si na legendární kop, jímž v roce 1976 v Bělehradě zajistil Antonín Panenka Československu titul mistrů Evropy, pravděpodobně vzpomenou, už proto, že se mnohokrát opakoval v televizi.
Panenkova geniální akce samozřejmě nemůže scházet v komiksu plném vtipných obrázků Bohumila Fencla, doprovázených neméně poutavými texty Jana Paličky a Xénie Paličkové Křížové. Autoři v podstatě sepsali stručnou fotbalovou historii a vyzobali z ní rozinky, tedy to, co si zaslouží označení „nej“.
33 fotbalových nejautor: Jan Palička nakladatel: Fragment stran, 269 Kč |
Přirozeně nechybějí největší legendy, světová – Brazilec Pelé, i naše – Josef Bican. K Pelému se váže také nejférovější gesto, za něž si získal všeobecné uznání Josef Masopust. Bylo to v dobách, kdy se nesmělo střídat. V zápase Československa s Brazílií byl Pelé zraněn a Masopust vyzval své spoluhráče, aby k němu byli ohleduplní. V protikladu k tomu stojí největší lež – tvrzení Diega Maradony, že si ke gólu na mistrovství světa v roce 1986 nepomohl rukou.
Na nejváženějšího muže v černém, jenž byl šestkrát zvolen nejlepším rozhodčím světa, nemají čeští fanoušci dobré vzpomínky, jmenuje se totiž Pierluigi Collina. Proč ho proklínali, si mohou spolu s dalšími odhalenými taji fotbalu připomenout v téhle půvabné i poučné knížce.
Géniové XX. století
Třetím dílem završil Karel Pacner svou populární encyklopedii vědeckých a technických poznatků, které se v minulém století objevily v nevídaném množství. Díky nim lékaři zachraňují životy transplantacemi, astronomové pohlížejí do hlubin vesmíru a my ostatní můžeme trávit nekonečné hodiny u internetu.
S poučeným zaujetím líčí Pacner, kolik námahy, intelektu i fantazie se za objevy skrývá. A je nutné ocenit i spoustu úsilí, autor předmluvy Jan Pirk oprávněně píše o „práci často téměř detektivní“.
Géniové XX. století, kniha třetíautor: Karel Pacner nakladatel: Motto 568 stran, 349 Kč |
Dvacítka příběhů shromážděných v autorově již čtyřiapadesáté knize je zahlcena fakty odbornými i životopisnými, a přitom je psána tak, že se v nich čtenář neutopí. Naopak občas Pacner dodá něco na odlehčení. Třeba v kapitole věnované fyzikovi Richardu Feynmanovi připomíná, jak vědec v Los Alamos trápil vojenskou cenzuru, když si dával od manželky posílat dopisy sestávající z drobounkých útržků.
Nazýváme-li Pacnerovu trilogii encyklopedií, není to nadsázka. Neúnavný popularizátor vědy dává přehledně vědět, za co komu vděčíme.
