Taragelovy pohádky vyšly poprvé v roce 1997 a na Slovensku měly mimořádný úspěch. V roce 2002 se objevily i v českém překladu v nakladatelství Albatros.
Nový život jim dala Aňa Geislerová, která je načetla na CD vydavatelství Supraphon.
Ukázky z alba najdete ZDE
"Mně se nejvíc líbila pohádka o Anče, která se nemyla a smrděla," přiznala herečka na křtu, kam přivedla i svého tatínka. Ten prý pro ni a její sestru psal občas podobné hororové příběhy.
Příběhy charakterizuje nečekaný a černý humor, o čemž svědčí už jejich náměty. Vyprávějí například o chlapečkovi, který při jídle mlaskal, o žravém Petříkovi, o Věrce, která se dloubala v nose, o lakomé Dorotce, Dušanovi, který stále brblal a odmlouval či o kazisvětu Milanovi.
Navíc neskrývají ani žalostné konce těchto hrdinů. Například se ocitnou v prasečím chlívku, protože se nemyjí, anebo mají v břiše buben od pračky a vystupují v cirkuse, protože jim od přemíry zmrzliny zamrzl žaludek.
"Je v nich humor a nadsázka, ale i ti nejmenší pochopí, že jde především o legraci," uvedla producentka a režisérka alba Naďa Dvorská. Geislerovou zvolila záměrně, neboť chvílemi až brutální příhody dětských hrdinů komentuje svým něžným hlasem, jako by ony groteskní historky nezbedných dětí byly samozřejmou každodenní zkušeností.
"Tato hvězda filmů Návrat idiota, Želary a Štěstí, za které získala prestižního Českého lva, nekárá ani nenabádá. Jen informuje o podivuhodných příbězích, které se kdesi kdysi staly - nestaly. A to přirozeně a s bezprostřední jemnou vazbou k nadsázce," dodala Dvorská.
Taragel napsal Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče jako šestatřicetiletý, inspirován vlastním potomkem i výrazy tváří kolegů-rodičů, kteří jsou výchovou svých ratolestí poznamenáni.
