Pokorný hru v pražském Divadle Na zábradlídůkladně oprášil od folklorního nánosu - jeho jedinou ironickou připomínkou je postava notariusky v kroji v podání ředitelky divadla Doubravky Svobodové.
Podle výpravy se zdá, že se příběh krejčířky Evy odehrává na přelomu 50. a 60. let. V Pokorného podání nesymbolizuje přenos do méně vzdálené minulosti dobu zahnojeného jézédáctví a uválených modráků, ale zmrzlinově barevná léta pestrých šatů s útlými pasy, širokými sukněmi a pastelovými lodičkami.
Pokorný se však poměrně drží textu a vyjma zmodernizování jazyka se ani razantně nekrátilo: začíná se na tancovačce - hodech, které atmosférou připomínají směšnou, a přece lehce mrazivou "formanovskou" trapnost.
Z bezstarostné, pestré mládeže se dobrovolně vydělují černým oděním i chováním dva outsideři, Eva v podání Kristiny Maděričové a Samko kožušník, kterého hraje Pavel Liška. Evu vyčleňuje nejen chudoba, ale především hrdost, Samka ukrývajícího se za dalšími a dalšími šálky kávy defekt nohy. Herectví je silnou stránkou inscenace.
Pavel Liška trochu hůře artikuluje a jeho postava přes všechno úsilí vyznívá jen komicky, místo aby v ní byl obsažen i potřebný smutek a trpkost, ale výkony Kristiny Maděričové jako sebevědomé, tvrdé Evy, Davida Švehlíka coby zbabělého a na peníze zaměřeného frajírka Mánka a především Zdeny Hadrbolcové jako jedovaté a zároveň uhlazené selky Mešjanovky přesně zapadají do zvolené stylizace.
Efektní přenos funguje zejména v posledním dějství, kdy Mánek na gazdování v Rakousku neorá, ale staví koupaliště, na jehož prázdném dně Eva prožívá bláhový svatební sen s defilé vystrojených nevěst. Ostatně Evina šipka, kterou se vrhne z okna při útěku z domova, předznamenává nejen třetí dějství, ale též Evinu smrt skokem do Dunaje - poslední scénu sebevraždy režisér moudře ponechal v náznaku.
Pokorného Gazdina roba je inscenací, na niž lze bez obav poslat školní výpravu, aniž by trpělo jeviště i hlediště a v duši školáků se usadil neodstranitelný odpor ke klasice.
Divadlo Na zábradlí - Gazdina roba
Režie Jiří Pokorný, dramaturgie Ivana Slámová a Radka Denemarková, scéna Jan Štěpánek, kostýmy Kateřina Štefková, choreografie Petr Tyc, hudba Michal Ničík
 Snímek z inscenace Gazdina roba pražského Divadla Na zábradlí v režii Jiřího Pokorného |
