Opisuje také učesané pohádkové předměstí ve stylu děl Sám doma, Beethoven či Myšák Stuart Little, s mlékem u dveří a s vymydlenými herci.
Ani zručné spojení animace a hraných prvků nebo pár šikovných akčních scén zázrak nestvoří. Naštěstí je tu Garfield sám, hrdina slova, nikoli akce, bytost s požitkářským postojem k životu - "Miluj mě, krm mě a nikdy mě neopusť" - a s půvabnými výroky typu "Pes je jen rozpláclá muška na předním skle mého života."
Hlas Vladimíra Čecha k němu přesně ladí, ať trousí jízlivé poznámky nebo brouká truchlivé blues. Obraz je tu vlastně navíc.
Nicméně přes veškerý dětinský obal zůstává Garfield svůj, což se o Stepfordských paničkách rozhodně říci nedá. Nejde jen o to, že ve stejnojmenné předloze Iry Levina neměl ústřední pár potíže, nepracoval v televizi a neskončil šťastně, nemluvě o tom, že film protismyslně změnil i strůjce všeho zla.
Hlavní potíž je v tom, že z thrilleru učinil komedii. Původně znepokojivý, napínavý, rafinovaně stupňovaný kruh záhad, v němž se odbojná hrdinka stává štvanou zvěří, tady prozradí tajemství předčasně a po lopatě. Baví sice dialogy v duchu seriálu Přátelé, přezíravě sebeobrannou ironií vetřelců z velkoměst na sladce idylické půdě organizované zábavy pospolitého venkova, ale nemá odvahu jít až na hranu černé grotesky.
Nicole Kidmanovou, která skvěle předvádí zhroucení zářivé vrcholné manažerky ve vyhaslou trosku, nechá pak jen veselým pokusům o přerod ve vzornou hospodyňku, vezme jí však podstatný motiv - strach.
Obrousit slavný horor ve smířlivou legraci dá alespoň práci, byť nepochopitelnou, kdežto romantická komedie Život s Helenou se ani nepokouší předstírat touhu po originalitě.
Což z ní čiší o to více, že se promítá s "minipředfilmem" v podobě skvostné animované hříčky v divadelní stylizaci, nabité nápady, vtipem, akcí i vášní z říše Moulin Rouge včetně vražedně žhavého tanga.
Proti téhle kratičké smršti je hraný film vyloženě krotký, i když mu příjemný říz dodává profesní cynismus ze zákulisí módy a vděčnou směs slz a smíchu děti.
Hrdinka alias Kate Hudsonová se totiž musí vzdát kariéry v modelingu, protože dostane do péče sirotky po své sestře. Než k nim najde vztah a spolehlivého tátu, zazní hodně kázání o životních hodnotách, s nimiž smiřují spíš vedlejší ženské postavy, sucharská "supermatka" či rázná Indka.
A konečně se "placatý" Garfield může postavit i dílu s trojrozměrným efektem Na křídlech odvahy 3D. Divák má sice letadélko z průkopnických dob zdánlivě až na klíně, připadá si pod jeho koly těsně nad propastí And, oheň světel na ranveji mu srší do očí - jenže leteckých scén je ve filmu J. J. Annauda málo.
Zato hodně se v příběhu pilota-trosečníka mluví, kráčí, vzpomíná, prodlévá. Při vší úctě k režisérovi, pro umělecké čechrání ušlechtilé manželské konverzace byl efektní vynález 3D vcelku zbytečný.
