Za výměnami stojí nová strategie Národní galerie. "Působili jsme jako kunsthalle a málo jsme se zabývali depozitáři. Osmdesát procent z nich návštěvník nikdy neviděl. Takže chceme dělat trvalé a dlouhodobé expozice a krátkodobé omezit," tlumočí představu generálního ředitele galerie Milana Knížáka - ten s MF DNES odmítl hovořit telefonicky i faxem - vedoucí ekonomicko-provozní sekce NG Miroslav Tajč. Proto galerie opustila Valdštejnskou jízdárnu, kterou si pronajímala od Senátu. Senát preferoval krátkodobé expozice. Národní galerie se tedy poohlédla po jiných objektech.
Máme málo místa
O tom, že NG chce atraktivní dům U Černé Matky boží v Celetné ulici, se v kuloárech mluví dlouho. Budovu, majetek Státního fondu kultury, opustí její dosavadní správce - České muzeum výtvarných umění. "O velkém zájmu Národní galerie jsme věděli. Zároveň jsme ale měli signály, že nás v domě nechají do doby, než zrekonstruujeme areál bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře," říká ředitel muzea Ivan Neumann.
Objekt v Kutné Hoře dostalo muzeum jako náhradu za zrestituovaný zámek Nelahozeves, v němž od šedesátých let sídlila jeho obrovská sbírka moderního českého umění. Konec rekonstrukce areálu je plánován až na rok 2005. "Je nám líto, že jsme o Matku boží přišli tak brzo. Alespoň že nás tam nechají do konce ledna a nemusíme současnou výstavu Karla Prantla předčasně ukončit," dodává Neumann.
Národní galerie hodlá v kubistické perle architekta Josefa Gočára otevřít v říjnu 2002 stálou expozici kubismu. Rozhodnutí ministerstva kultury možná ovlivnil i záměr galerie: chce v ní obnovit kdysi slavnou kavárnu a vybudovat klimatizaci. Náklady na tyto úpravy Miroslav Tajč vypočítává na devět milionů korun. Ty by měl během tří let pokrýt nájem od knihkupectví sídlícího v přízemí a suterénu. "Příjem z knihkupectví nám nikdy nepovolili. A v projektu, který jsme ministerstvu kultury odevzdali, je rekonstrukce kavárny reálně vyčíslena minimálně na dvacet milionů," oponuje Neumann.
Palác, vyklidit - teď!
Domem U Černé Matky boží však smělé plány Národní galerie nekončí. Získala též další renesanční Schwarzenberský palác na Hradčanech. Objekt jí přenechala Armáda České republiky. Historický ústav Armády ČR, který měl v budově část svých sbírek, se však stěhovat vůbec nechtěl. Rozkaz vyklidit muzeum dostal ústav v září. "Zákon nám ukládá pečovat o sbírky, což jejich přestěhováním do lepších depozitářů činíme. Zároveň je ale máme i prezentovat. Takže musíme najít nové prostory," říká ředitel ústavu Petr Klučina.
V paláci měl ústav sbírky věnované českému vojenství a státnosti do vzniku Československa. Mezi zhruba čtvrt milionem položek ústavu patří tyto exponáty k nejcennějším. Jenže palác je v dezolátním stavu, je na něj uvalen havarijní výměr a muzeum je už dvě sezony zavřeno. Poslední rekonstrukcí budova prošla v padesátých letech. Náklady na její obnovu se nyní vyčíslují minimálně na půl miliardy korun. Na Národní galerii má být Schwarzenberský palác převeden do konce roku.
Kde chce galerie vzít peníze? "Půjde to mimo náš rozpočet. Usilujeme o účelovou vládní dotaci," odpovídá Tajč. Historický ústav peníze od armády "žebral" celých deset let. Bez úspěchu. "Stát se musí o palác postarat. Pokud je to přes Národní galerii, když armáda rezignovala, budiž," říká Pavel Jirásek, ředitel odboru ochrany movitého kulturního dědictví muzeí a galerií ministerstva kultury. Podle něj existuje možnost, že v případě neúspěchu žádosti na vládu rekonstrukce zatíží rozpočet "jeho" ministerstva. "Nedokážu ale odhadnout, jak se bude vyvíjet státní rozpočet v roce 2003. Navíc nás čekají volby," uvádí Jirásek.
Ve Schwarzenberském paláci chce Národní galerie umístit stálou sbírku s názvem Evropa ve válce a míru v 16.-18. století. "Počítáme s tím, že bychom vedle našeho materiálu využili i exponáty Uměleckoprůmyslového muzea a Historického ústavu armády ČR," říká vedoucí Sbírky starého umění NG Vít Vlnas, který se má stát šéfem Schwarzenberku.
Ředitel Klučina je k takovým plánům skeptický: "S Národní galerií nyní nejednám. To, co nám v nabídce předložili, bylo tak špatné, že bych na takovém základě nespolupracoval s nikým." Především mu vadí, že si prý NG chce z ústavu vybrat nejšpičkovější předměty a do koncepce si nenechá od nikoho mluvit. V návrhu smlouvy o předání paláce navíc o spolupráci s ústavem není ani zmínka. Mimochodem: tato smlouva je pozoruhodná i tím, že je v ní hodnota pozemku Schwarzenberku vyčíslena na milion a půl korun.
"Otázka charakteru expozice je v tuto chvíli podružná. Hlavně musíme zachránit ten úžasný barák," tvrdí Vít Vlnas. Existují totiž vážné obavy, že budova má tak špatnou statiku, že doslova ujíždí ze svahu Hradčan. Příští rok proto bude probíhat její průzkum, v dalším se vypracuje dokumentace. A pak už budou o rekonstrukci a obsahu budovy nejspíš rozhodovat úplně jiní lidé.
Pavel přeje Milanovi
Tyto projekty Národní galerie příliš neodpovídají její současné finanční situaci. Loni připravila stálé expozice ve Veletržním paláci a v Anežském klášteře a její hospodářský výsledek skončil ve ztrátě přes 23 milionů korun. A to šlo o její vlastní budovy v relativně slušném stavu. I kdyby získala na rekonstrukci nových objektů peníze přímo ze státního rozpočtu, provozní náklady narostou. "Ten výsledek je účetní ztráta a v ní galerie skončila zatím vždycky. Odstraňovala se tak, že měla být nahrazena zlepšeným výsledkem," poodkrývá hospodaření Knížákův náměstek Tajč.
Podle nového zákona galerie nesmí ve ztrátě skončit dva roky po sobě. Letos prý rozhodně zůstane na nule. Přikročila kvůli tomu k někdy až drastickým úsporným opatřením. Zaměstnanci například nesmějí z pevné linky volat na mobilní telefony. "Za první měsíc jsme tak ušetřili devadesát tisíc," chlubí se Tajč. Roční rozpočet galerie se pohybuje mezi 230 až 250 miliony.
Současná oprava Schwarzenberku a kolejí v Kutné Hoře by měla český stát v příštích letech přijít až na miliardu korun. Navíc pro vojenské sbírky se musí také najít nějaký prostor. Jinak veřejnost sice uvidí poklady z depozitářů Národní galerie, ale jedna z nejkvalitnějších sbírek militárií na světě zůstane uzamčena. Na všechno však peníze určitě nebudou. Veřejným tajemstvím zůstává, že díky dobrým vztahům Milana Knížáka s ministrem kultury Pavlem Dostálem má největší šance Národní galerie.
Máme málo místa
O tom, že NG chce atraktivní dům U Černé Matky boží v Celetné ulici, se v kuloárech mluví dlouho. Budovu, majetek Státního fondu kultury, opustí její dosavadní správce - České muzeum výtvarných umění. "O velkém zájmu Národní galerie jsme věděli. Zároveň jsme ale měli signály, že nás v domě nechají do doby, než zrekonstruujeme areál bývalé jezuitské koleje v Kutné Hoře," říká ředitel muzea Ivan Neumann.
Objekt v Kutné Hoře dostalo muzeum jako náhradu za zrestituovaný zámek Nelahozeves, v němž od šedesátých let sídlila jeho obrovská sbírka moderního českého umění. Konec rekonstrukce areálu je plánován až na rok 2005. "Je nám líto, že jsme o Matku boží přišli tak brzo. Alespoň že nás tam nechají do konce ledna a nemusíme současnou výstavu Karla Prantla předčasně ukončit," dodává Neumann.
Národní galerie hodlá v kubistické perle architekta Josefa Gočára otevřít v říjnu 2002 stálou expozici kubismu. Rozhodnutí ministerstva kultury možná ovlivnil i záměr galerie: chce v ní obnovit kdysi slavnou kavárnu a vybudovat klimatizaci. Náklady na tyto úpravy Miroslav Tajč vypočítává na devět milionů korun. Ty by měl během tří let pokrýt nájem od knihkupectví sídlícího v přízemí a suterénu. "Příjem z knihkupectví nám nikdy nepovolili. A v projektu, který jsme ministerstvu kultury odevzdali, je rekonstrukce kavárny reálně vyčíslena minimálně na dvacet milionů," oponuje Neumann.
Palác, vyklidit - teď!
Domem U Černé Matky boží však smělé plány Národní galerie nekončí. Získala též další renesanční Schwarzenberský palác na Hradčanech. Objekt jí přenechala Armáda České republiky. Historický ústav Armády ČR, který měl v budově část svých sbírek, se však stěhovat vůbec nechtěl. Rozkaz vyklidit muzeum dostal ústav v září. "Zákon nám ukládá pečovat o sbírky, což jejich přestěhováním do lepších depozitářů činíme. Zároveň je ale máme i prezentovat. Takže musíme najít nové prostory," říká ředitel ústavu Petr Klučina.
V paláci měl ústav sbírky věnované českému vojenství a státnosti do vzniku Československa. Mezi zhruba čtvrt milionem položek ústavu patří tyto exponáty k nejcennějším. Jenže palác je v dezolátním stavu, je na něj uvalen havarijní výměr a muzeum je už dvě sezony zavřeno. Poslední rekonstrukcí budova prošla v padesátých letech. Náklady na její obnovu se nyní vyčíslují minimálně na půl miliardy korun. Na Národní galerii má být Schwarzenberský palác převeden do konce roku.
Kde chce galerie vzít peníze? "Půjde to mimo náš rozpočet. Usilujeme o účelovou vládní dotaci," odpovídá Tajč. Historický ústav peníze od armády "žebral" celých deset let. Bez úspěchu. "Stát se musí o palác postarat. Pokud je to přes Národní galerii, když armáda rezignovala, budiž," říká Pavel Jirásek, ředitel odboru ochrany movitého kulturního dědictví muzeí a galerií ministerstva kultury. Podle něj existuje možnost, že v případě neúspěchu žádosti na vládu rekonstrukce zatíží rozpočet "jeho" ministerstva. "Nedokážu ale odhadnout, jak se bude vyvíjet státní rozpočet v roce 2003. Navíc nás čekají volby," uvádí Jirásek.
Ve Schwarzenberském paláci chce Národní galerie umístit stálou sbírku s názvem Evropa ve válce a míru v 16.-18. století. "Počítáme s tím, že bychom vedle našeho materiálu využili i exponáty Uměleckoprůmyslového muzea a Historického ústavu armády ČR," říká vedoucí Sbírky starého umění NG Vít Vlnas, který se má stát šéfem Schwarzenberku.
Ředitel Klučina je k takovým plánům skeptický: "S Národní galerií nyní nejednám. To, co nám v nabídce předložili, bylo tak špatné, že bych na takovém základě nespolupracoval s nikým." Především mu vadí, že si prý NG chce z ústavu vybrat nejšpičkovější předměty a do koncepce si nenechá od nikoho mluvit. V návrhu smlouvy o předání paláce navíc o spolupráci s ústavem není ani zmínka. Mimochodem: tato smlouva je pozoruhodná i tím, že je v ní hodnota pozemku Schwarzenberku vyčíslena na milion a půl korun.
"Otázka charakteru expozice je v tuto chvíli podružná. Hlavně musíme zachránit ten úžasný barák," tvrdí Vít Vlnas. Existují totiž vážné obavy, že budova má tak špatnou statiku, že doslova ujíždí ze svahu Hradčan. Příští rok proto bude probíhat její průzkum, v dalším se vypracuje dokumentace. A pak už budou o rekonstrukci a obsahu budovy nejspíš rozhodovat úplně jiní lidé.
Pavel přeje Milanovi
Tyto projekty Národní galerie příliš neodpovídají její současné finanční situaci. Loni připravila stálé expozice ve Veletržním paláci a v Anežském klášteře a její hospodářský výsledek skončil ve ztrátě přes 23 milionů korun. A to šlo o její vlastní budovy v relativně slušném stavu. I kdyby získala na rekonstrukci nových objektů peníze přímo ze státního rozpočtu, provozní náklady narostou. "Ten výsledek je účetní ztráta a v ní galerie skončila zatím vždycky. Odstraňovala se tak, že měla být nahrazena zlepšeným výsledkem," poodkrývá hospodaření Knížákův náměstek Tajč.
Podle nového zákona galerie nesmí ve ztrátě skončit dva roky po sobě. Letos prý rozhodně zůstane na nule. Přikročila kvůli tomu k někdy až drastickým úsporným opatřením. Zaměstnanci například nesmějí z pevné linky volat na mobilní telefony. "Za první měsíc jsme tak ušetřili devadesát tisíc," chlubí se Tajč. Roční rozpočet galerie se pohybuje mezi 230 až 250 miliony.
Současná oprava Schwarzenberku a kolejí v Kutné Hoře by měla český stát v příštích letech přijít až na miliardu korun. Navíc pro vojenské sbírky se musí také najít nějaký prostor. Jinak veřejnost sice uvidí poklady z depozitářů Národní galerie, ale jedna z nejkvalitnějších sbírek militárií na světě zůstane uzamčena. Na všechno však peníze určitě nebudou. Veřejným tajemstvím zůstává, že díky dobrým vztahům Milana Knížáka s ministrem kultury Pavlem Dostálem má největší šance Národní galerie.
|
Objekty Národní galerie |
Objekty Historického ústavu Armády ČR |
Objekty Českého muzea výtvarných umění |
| * Palác Kinských * Klášter sv. Jiří * Šternberský palác * Klášter sv. Anežky České * Veletržní palác * Zámek Zbraslav * Dům U Černé Matky boží * Schwarzenberský palác |
* Armádní muzeum Žižkov - Památník odboje * Letecké muzeum Kbely * Vojenské technické muzeum Lešany |
* Husova ulice čp. 19-21 * Centrum umění Kutná Hora |
 V domě U Černé Matky boží zřídí NG stálou expozici kubismu. |
 Ve Schwarzemberském paláci chce Národní galerie umístit stálou sbírku s názvem Evropa ve válce a v míru v 16. - 18. století. Podmínkou však je, že se palác za několik set milionů opraví. |
