Alena Kupčíková: Chlupatice

Alena Kupčíková: Chlupatice | foto: Galerie Vltavín

Galerie Vltavín vystavuje „chlupatice“, samice i lidi stažené z kůže

  • 8
Říjnová výstava v pražské Galerii Vltavín představuje tři autory, jejichž dílo vzbudilo v nedávné minulosti bouřlivé reakce a bylo kvůli svému provokativnímu vyznění cenzurováno. Jsou jimi Markéta Korečková, Alena Kupčíková a Ján Macko.

Chrudimské rodačce a absolventce pražské Akademie výtvarných umění Markétě Korečkové (1975) zahalovali plátnem objekty menstruujících žen i objekty z cyklu Pohádky, protože pobuřovaly svatebčany na pardubické radnici. Výstavu nazvanou Estrogen, která se konala v roce 2008 v pardubickém Mázhausu, posléze dokonce zavřeli.

Autorka nyní pracuje na cyklu nazvaném Zakleté princezny, který představuje figury zahalených bytostí (žen s mužskými prvky síly), které lze vnímat buď jako ideální propojení mužského principu s ženským v dvojjedinou bytost, nebo naopak jako militantní feministické samice v hororovém snu machistického šovinisty.

Markéta Korečková: Pohádka

S cenzurou umění se setkala i další absolventka Akademie výtvarných umění Alena Kupčíková (1976), která proslula i v zahraničí svými subtilními pracemi vytvořenými z chloupků vytržených z ženských ohanbí. Kvůli prudérnosti publika čelila na nejedné z výstav invektivám.

Markéta Korečková, Ján Macko, Alena Kupčíková

Výtvarnice sice v roce 2003 získala mezinárodní cenu Louis Vuitton-Moët Hennessy ve Francii, výstavu jí však zcenzurovala samotná madame  Chiracová. Přesto se některé z jejích "Chlupatic", jak svá díla nazývá, dostaly do sbírek například Národní galerie v Praze a řady privátních kolekcí na všech kontinentech.

Autorka i nadále pokračuje ve své provokativní tvorbě, kterou inovovala o techniku malby na plátno jediným ženským chloupkem, který je pak jako relikvie instalován u každého obrazu.

Alena Kupčíková: Anna

Dvojici autorek doplňuje Ján Macko (1969), jehož objekty simulující lidi stažené z kůže vzbudily kontroverzní reakce už na pražské Akademii výtvarných umění. Ztvárnil člověka staženého z kůže jako předložku, což sám vnímal jako šok nad ztrátou veškeré humanity během holocaustu.

Svým profesorem Karlem Neprašem byl sice navržen na cenu ateliéru, ale klauzurní komise naopak navrhla jeho vyloučení ze školy za "cynismus". Na současné výstavě představuje kromě prací na téma užitkových objektů-těl i první ze soch  rozpracovaného cyklu The End, a to figurální alegorii nazvanou Neviditelná ruka trhu.

Ján Macko: Muž

Záměrem tvůrců výstavy je kriticky se podívat na práce, které vyvolaly reakce prudké natolik, že díla (navíc vytvořená většinou v dimenzi klasického média) musela být zahalena, odstraněna nebo bylo zpochybňováno jejich ocenění. Kritický náhled pak doplňují o tvorbu, která vznikala po oněch silných cenzurních momentech a která na původní díla navazují.