Ana Mendieta, Dílo s kuřetem, barevný němý film, 1972

Ana Mendieta, Dílo s kuřetem, barevný němý film, 1972 | foto: © The Estate of Ana Mendieta Collection

Utekla z Kuby, pak fotila své tělo. Teď ji představují v Rudolfinu

  • 23
Filmy, sochy, fotografie, kresby i osobní zápisky a deníky jsou součástí výstavy nazvané Stopy. Pražská Galerie Rudolfinum na ní až do 4. ledna 2015 představuje dílo americké umělkyně Any Mendiety.

Jsou výtvarníci, jejichž fotografii aby jeden pohledal. V případě Any Mendiety (1948–1985) bude mít návštěvník pražské výstavy naopak pocit, že umělkyni dlouho a důvěrně zná. Možná až příliš důvěrně. Mendieta fotila vlastní obličej i jindy skrývané části těla. Patřila ke generaci novátorských umělců, jejichž dílo nezapadalo do konvenčního rámce uměleckých výstav a sběratelství.

U nás spíše neznámá umělkyně má docela třaskavý životní osud. Ana Mendieta se narodila na Kubě v roce 1948 a už ve dvanácti letech byla v důsledku politické činnosti svého otce nucená emigrovat do Spojených států. Dostala se do pěstounské péče ve státě Iowa a celý život potom věnovala hledání vlastních kořenů a identity.

Neméně dramatický byl i předčasný konec jejího života. Mendieta zemřela 8. září 1985 po pádu z čtyřiatřicátého patra budovy v newyorské Greenwich Village, kde bydlela s manželem Carlem Andrem. Svědci slyšeli z bytu hádku a sochař Andre byl skutečně souzen pro vraždu, ale po tříletém procesu byl zproštěn viny. Medietina smrt byla údajně nehoda nebo sebevražda.

Krev, peří, oheň

Retrospektiva, která v Galerii Rudolfinum vznikla ve spolupráci s londýnskou Hayward Gallery, pokrývá celou nedlouhou dráhu Any Mendiety. Představuje ji jako vlivnou postavu dějin umění, ukazuje jejího tvůrčího ducha a zprostředkovává její umělecký odkaz pro dnešní generaci.

Jedním z těžišť expozice je rekonstrukce dvou významných samostatných výstav, které se konaly ještě za autorčina života – jejich součástí je i klíčový soubor prací s názvem Siluetas.

Ana Mendieta, Bez názvu (Otisky skla na těle), 1972
Ana Mendieta, Bez názvu (Otisky skla na těle), 1972

Ana Mendierta, Bez názvu (Otisky skla na těle), 1972

Součástí retrospektivy je také rozsáhlý archiv se stovkami diapozitivů, poskytující jedinečný přístup k dílům, které Ana Mendieta neměla během svého krátkého života možnost vystavit. Archivní materiál ukazuje v novém světle způsob její práce i to, jak svou tvorbu dokumentovala.

Krátká životní a tvůrčí dráha Any Mendiety byla neobyčejně plodná. Začala uceleným a působivým souborem prací, který vytvořila ještě jako studentka na University of Iowa. V té době se objevily motivy důležité pro celou její tvorbu jako užívání krve, peří, ohně, země a těla. Mendieta začala čerpat také podněty z rituálů rezonujících především s afro-kubánskou a katolickou tradicí i s archetypy bohyně a začala je znovu vytvářet.

Ana Mendieta, Bez názvu (Variace obličejové kosmetiky) 1972

Po celý život usilovala o to, aby setřásla zavedené kategorizace jako body art, land art, performance art nebo i feminismus. Tím, že nikdy docela nezapadla do žádné z těchto uznávaných forem, zaujala místo v oblastech, které dosud nebyly „obydlené“.

Po Mendietině smrti bylo její dílo vystavováno v mnoha předních institucích, například v Hirshhorn Museum ve Washingtonu, D. C., ve Whitney Museum v New Yorku, v Evropě pak ve Fundacio Antoni Tapies v Barceloně, Hayward Gallery v Londýně či Museum der Moderne v Salcburku.

U nás se představuje poprvé. Galerie Rudolfinum připravila i doprovodný program včetně přednášek a komentovaných prohlídek výstavy.

Ana Mendieta - dokument

zdroj: www.youtube.com