Jindřich Štyrský: Stěhovací kabinet (Milenci), 1934 | foto: Národní galerie v Praze

Galerie obsadili tři králové moderního umění

Tři slavná jména, tři výjimečné postavy českého moderního umění 20. století, tři průřezové výstavy jejich děl.

V letních měsících hostí Praha nejednu výstavu, na kterou se vyplatí zajít, i když snad právě neprší. Vévodí jim tři retrospektivy předních představitelů českého výtvarného umění 20. století: Emila Filly (1882-1953) v Jízdárně Pražského hradu, Jana Zrzavého (1890-1977) ve Valdštejnské jízdárně a Jindřicha Štyrského (1899-1942) v domě U Kamenného zvonu.

Jde o opravdu ojedinělou příležitost prohlédnout si průřez tvorbou umělců, jejichž obrazy v současnosti patří mezi desítku nejdražších děl v Česku, a k tomu moci jejich díla v kontextu doby vzájemně porovnat. Mimoto měli Filla a Štyrský významnou výstavu naposled před půl stoletím, "šťastnější" Zrzavý před sedmnácti lety.

Působivá vzpomínka
Právě on však letos koncem května zahájil sérii retrospektiv, vzápětí následován svými souběžníky. Zrzavého díla se vrátila do stejných prostor, kde byla v roce 1990 k vidění u příležitosti stého výročí jeho narození. Nyní je výstava, která potrvá do 16. září, věnovaná výročí třiceti let od autorova úmrtí.

Expozice se snaží připomenout umělce v co nejširším záběru - svědčí o tom na dvě stě padesát děl. Hlavní osu přehlídky tvoří autorovy nejvýznamnější obrazy s proslulou Kleopatrou, kterou je možné porovnat s její ranější a drobnější variantou či uhlovou kresbou.

V postranních kabinetech je k vidění množství Zrzavého kreseb a menších prací, další oddíly představují ilustrace či scénografické návrhy, ale i fotografie autora samotného. Tato dokumentární část je navíc oživena osmiminutovým filmem výtvarníka Michala Pěchoučka věnovaným malíři.

Po stopách moderních směrů
Více bibliograficky laděné jsou výstavy Emila Filly a Jindřicha Štyrského. Fillova přehlídka více než sto dvaceti děl mapuje jeho vývoj od postimpresionistických počátků přes expresionistické vlivy až ke kubismu, jehož poetiku následně rozvíjel v různých tématech.

Věnoval se ženské figuře, zátiší, následně válku předznamenávajícím Bojům a zápasům, v nichž se spolu rvou zvířata, či cyklu českých a slovenských lidových písní.

Opomenuta nejsou ani Fillova poválečná díla, v nichž se odráží jeho zkušenost z koncentračního tábora, lyrické krajinomalby Českého středohoří, drobná sochařská díla či množství prací na papíře. Výstavu, která trvá do 31. října, doplňuje ukázka několika děl Fillových následovníků.

Jako kubistický malíř s lyrickým zaměřením začínal i Jindřich Štyrský, který však záhy přešel k imaginativní tvorbě a postupně se stal předním představitelem českého surrealismu. Umělcova výstava čítající na šest set položek až obdivuhodně přehledně sleduje jeho vývoj a celou tvorbu, která kromě výtvarné oblasti zasáhla i scénografii, typografii, ediční činnost a psaní uměleckých manifestů či polemik.

Nechybějí zde Štyrského koláže, fotografie, grafiky, knižní ilustrace ani dokumenty ze života. Všechno dohromady tvoří unikátní, plastický obraz autora. Mnohá díla na výstavě jsou představena poprvé. Velká část pochází ze zahraničních sbírek.

Vyjmenovat vše, co stojí za pozornost, od Štyrského pověstných maleb, jako je například Trauma zrození, přes erotické koláže a fotografické cykly až po kresby k jeho unikátní knize Sny, by samo o sobě vydalo na telefonní seznam. Mnohem zajímavější je vše vidět na vlastní oči, což je možné do 9. září.

RETROSPEKTIVA: Emil Filla (1882-1953)
Jízdárna Pražského hradu, kurátor Tomáš Vlček. Výstava trvá do 31. října, plné vstupné 140, snížené 70 korun, www.hrad.cz, www.ngprague.cz

JAN ZRZAVÝ: Obrazy, kresby, ilustrace
Valdštejnská jízdárna, Praha, kurátorka Zuzana Novotná. Výstava trvá do 16. září, plné vstupné 150, snížené 70 korun, rodinné 200 korun, www.ngprague.cz

RETROSPEKTIVA: Jindřich Štyrský (1899-1942)
Dům u Kamenného zvonu, Staroměstské náměstí 13, Praha, kurátoři Lenka Bydžovská a Karel Srp. Výstava trvá do 9. září, plné vstupné 120, snížené 60 korun,
www.ghmp.cz