Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Galerie letos ovládli Filla, Štýrský a Zrzavý

  7:55aktualizováno  7:55
Pomineme-li velkolepou výstavu věnovanou Albrechtu z Valdštejna, patřil letošní rok bezpochyby retrospektivám tří výjimečných postav českého výtvarného umění 20. století.

Emil Filla: Tropická noc (1938) | foto: Národní galerie v Praze

Výstavy Jindřicha Štyrského v pražském Domě U Kamenného zvonu, Emila Filly v Jízdárně Pražského hradu a Jana Zrzavého ve Valdštejnské jízdárně dohromady přilákaly od jara do podzimu do galerií bezmála sto deset tisíc návštěvníků.

Není divu. Milovníci umění i odborníci měli jedinečnou příležitost prohlédnout si zevrubný průřez tvorbou umělců, jejichž obrazy patří v současnosti mezi nejdráže prodávaná díla v Česku. Tvorbu tří souputníků se navíc přímo nabízelo díky paralelně uvedeným výstavám vzájemně porovnat. A nadto tak rozsáhlé přehlídky jejich děl se nekonaly už pěknou řádku let.

V případě Jindřicha Štyrského (1899–1942) šlo dokonce o první výraznou retrospektivu od jeho velké posmrtné výstavy v roce 1946, kterou připravovali jeho přátelé Toyen a Karel Teige.
 
Puzzle moderních směrů
Letošní Štyrského expozice procházela všemi etapami autorova vývoje od jeho začátků kubisty s lyrickým zaměřením přes imaginativní tvorbu až k surrealismu. K vidění byly jeho pověstné malby, koláže, fotografie, grafiky a ilustrace či umělecké manifesty, opomenuta nezůstala ani jeho tvorba z oblastí scénografie, typografie, knižní i ediční činnosti nebo dokumenty ze života.

Mnohá díla byla na výstavě představena poprvé a značná část pocházela ze zahraničních sbírek. Výstavu, v jejímž rámci proběhlo i celodenní vědecké sympozium, navštívilo 22 178 lidí. Plastický obraz Štyrského tvorby záhy připomene rozsáhlá monografie chystaná nakladatelstvím Argo.

Naposled před půl stoletím měl výstavu i Emil Filla (1882– 1953). Jeho velkoryse pojatou expozicí se letos slavnostně otevřela zrekonstruovaná Jízdárna Pražského hradu. Nenechalo si ji ujít 31 234 návštěvníků.

I tato přehlídka se snažila mapovat autorův vývoj: od postimpresionistických počátků přes expresionistické vlivy až ke kubismu. Jednotlivé části výstavy byly věnovány jeho typickým tématům – ať už šlo o zátiší, ženské figury, válku předznamenávající motivy rvoucích se zvířat či cyklus inspirovaný českými a slovenskými lidovými písněmi.

Nechyběla zde ani Fillova poválečná díla, ovlivněná zkušeností z koncentračního tábora, lyrické krajinomalby Českého středohoří, drobné sochařské práce či množství prací na papíře.

Velkolepý návrat
Nově a ještě lépe se vrátila díla Jana Zrzavého (1890–1977) do Valdštejnské jízdárny – do stejných prostor, kde byla před sedmnácti lety vystavena u příležitosti stého výročí jeho narození. V tomto roce byla přehlídka věnovaná třicátému výročí umělcova úmrtí.

Jednu z nejvýraznějších postav českého moderního umění měla expozice představit v co nejširším záběru – a podle ředitele Sbírky grafiky a kresby Národní galerie Ondřeje Chrobáka nebyl Zrzavý opravdu v takovém rozsahu doposud uveden. A pravděpodobně ani nikdy tak honosně a nápaditě, protože přehlídka Zrzavého zaujala i velmi působivou instalací.

Středobodem výstavy čítající na dvě stě padesát děl byla jeho proslulá velkoformátová Kleopatra – vrcholná variace umělcova oblíbeného motivu. Malbu zde bylo
možné porovnat s její ranější a drobnější variantou či uhlovou kresbou.

Ke srovnání vybízely i další Zrzavého oleje a kresby. V dalších oddílech výstavy byly k vidění i autorovy ilustrace a scénografické návrhy či fotografie tvůrce samého. Ze všech tří výstav byla právě přehlídka Jana Zrzavého nejnavštěvovanější – denně si ji přišlo prohlédnout na pět set návštěvníků a celkově ji vidělo 55 238 lidí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karbon, Zdeněk Burian
Dorotheum otevírá podzimní aukční sezonu. Láká na Buriana i Muziku

Astronomický podzim je tu a s ním přichází i začátek sezony v pražském Dorotheu. Aukční dům tentokrát zahajuje dražbou, které kraluje olej Hlava s kloboukem z...  celý článek

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Skica, která by mohla být předlohou Mony Lisy od Leonarda Da Vinci.
Leonardo Da Vinci možná Monu Lisu původně nakreslil bez oblečení

Italský malíř Leonardo da Vinci si možná Monu Lisu, patrně nejslavnější portrét všech dob, nejdřív načrtl uhlem jako nahou ženu. Experti v pařížském muzeu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.