Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Galandauer vylíčil Karla, posledního českého krále, až v idylických tónech

aktualizováno 
- Rakouský císař, český a uherský král Karel, nazývaný občas historiky Poslední, je dnes pozapomenutou postavou našich a vůbec středoevropských dějin. Jeho nepříliš dlouhá (1916-1918) a úspěšná vláda zcela zapadla ve stínu takřka sedmdesátiletého panování jeho prastrýce Františka Josefa, který se stal pro budoucí generace ztělesněním 19. století i zániku habsburské monarchie.
Kdo by si nes vzpomněl, že Karlovo jméno a jeho poválečné pokusy restaurovat vládu Habsburků ve střední Evropě vyvolávaly paniku v myslích politiků "nástupnických států" a že Československo počátkem dvacátých let na obranu před Karlem dokonce mobilizovalo! Restaurační pokusy Karla a jeho manželky Zity skončily fiaskem, psychicky a fyzicky vyčerpaný Karel zakrátko zemřel v bídném exilu na Madeiře a Zita se věnovala výchově početné rodiny. Její smrt v roce 1989 nevešla v tehdejším Československu v širší známost. Poslední česká královna měla být zapomenuta.

Takřka přesně v čase 80. výročí rozbití Rakousko-Uherska vyšel první český životopis císaře Karla, o jehož památku Zita po dlouhá léta pečovala. Autor Jan Galandauer se dlouhodobě věnuje problematice posledních let habsburské monarchie: je znám svým životopisem Františka Ferdinanda d'Este či knihou Osud trůnu habsburského z první poloviny 80. let. Galandauerova zatím poslední kniha bezesporu zaujme a rozteskní nejednoho zájemce o dějiny habsburské monarchie. Autor se dívá na Karlovu osobu jako na tragickou oběť válečného běsnění, jako na člověka, jehož úmysly a činy zůstaly okolím, národy a nepřáteli nepochopeny. Karla i jeho nejpevnější oporu, milující manželku Zitu, vykresluje jako dvě humánní bytosti s téměř až pacifistickými sklony uprostřed bezcitné a krvelačné válečné mašinerie. Mašinerie, která se nesmyslně a slepě brodila potoky krve k vlastnímu sebezničení. Všechny pokusy hluboce křesťansky založeného Karla ukončit válku za každou cenu byly předem odsouzeny k nezdaru, v horším případě se obrátily přímo proti jeho osobě, označené cejchem zrádce. Ten, kdo válku nechtěl, nerozhodoval o ní, ani ji nezačal, měl pykat za činy starce a evropských nacionalistů a militaristů. Autor zároveň poukazuje na Karlovu vřelost, neformálnost a smysl pro problémy běžných lidí ve zlé době. Tento pohled ostře kontrastuje s charakterem Františka Josefa i Františka Ferdinanda, z jehož politického odkazu však Karel v lecčems vycházel.
Galandauerova práce je klasickým životopisem, jehož obrovskou předností je čtivost a umění strhnout čtenáře do víru dění. Je založena především na kompilaci starší i novější zahraniční literatury. Velkým pozitivem je fakt, že se autor dovedl soustředit pouze na Karlovu (a Zitinu) osobu a ostatní okolnosti využil jen jako nezbytnou kulisu Karlova marného zápasu o mír, záchranu životů a v neposlední řadě o zachování "své" monarchie. Na druhé straně však v "dějové kulise" poněkud jednostranně dominuje vývoj na frontách, v generálním štábu i zahraniční politika a naopak je podceněn ucelenější pohled na zázemí a domácí politiku.
Galandauerův do jisté míry nostalgický pohled na Karla nejspíše u řady čtenářů vyvolá dnes tak časté zamyšlení nad otázkou neodvratnosti rozbití monarchie. Galandauer evidentně propadl podmanivému kouzlu Karlovy tragické osobnosti a snad až příliš idealizuje osobu posledního českého krále a rakouského císaře. V každém případě jde o idealizaci krásnou, přitažlivou a lehce obhajitelnou. V duchu jeho práce o císaři Karlovi I. nelze skončit jinak než Zitinými slovy: "Málokdy nějakého panovníka tak špatně chápali, jako tomu bylo u tohoto krále, a stěží by se našel některý jiný, který by měl takové předpoklady, aby učinil své národy šťastnými..."

Jan Galandauer: Karel I. Poslední král český, Paseka, Litomyšl-Praha 1998, náklad 2000 výtisků, cena neuvedena.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Britský spisovatel Kazuo Ishiguro byl na Man Booker Prize znovu nominován v...
PORTRÉT: Míří nobelista k fantasy? Jak teď píše Ishiguro, poznají i Češi

Po americkém zpěvákovi Bobu Dylanovi letos získal Nobelovu cenu za literaturu spisovatel Kazuo Ishiguro. V Česku se bohužel britskému autorovi japonského...  celý článek

Z nového celobarevného vydání Domečku pro panenky
Český Sandman už má Domeček pro panenky celý v barvách

Zatímco první české vydání zdobil surreálný obraz domečku, to nynější na obalu doprovází doslova hororová panenka. Řeč je o druhé knize Sandmana nazvaná právě...  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.