Obě vystoupení snímají kamery, z jejichž záznamu by na jaře měly vzejít živáky na CD a DVD.
Marka, Misha, Morella a Josh urazili za těch šest let řádný kusanec cesty. Když se ohlédnu na první setkání s těmito správně naštvanými divoženami na bezplatných úterních Future Line v Akropoli, už tehdy šla ze začínající skupiny ukrutná energie, posedlost tím, co dělají, odhodlání někam to dotáhnout a něco na té naší zahnívající scéně změnit.
Marka tehdy teprve zkoušela, co její hlasivky a achillovky vydrží, Morella házela od kytary do lidí jedno burcující heslo za druhým a byl to underground, který imponoval - zjednodušeně řečeno - nekonvenčním dreadatým holkám v maskáčích.
Aniž by Gaia Mesiah na svém stylu cokoliv změnili, prokopaly si k nim díky videoklipům a širší CD distribuci cestu i "dívky z kanclu", které při jejich atomových koncertech poslušně rýžují vnitřní sílu - nevrhají se střemhlav z pódia, nepogují a netrhají si plíce. Maximálně zahrozí nesměle zdviženou dlaní.
Dam do Lucerna Music Baru, který je pro Gaia Mesiah trochu víc nóbl než obligátní Futurum, včera přišlo víc než pánů. V půl desáté se rozezněly rituální intro bubny a píšťaly a naběhla Marka Rybin v nepostradatelném sportovním úboru, který jí dovoluje skákat metr a půl nad zem s koleny u krku. Pozdravila lidi tradičním: Čus parto! a šlo se na věc.
Ze začátku jsem si říkala: Pořád stejně dobrý, moc se nezměnilo, ale už nám to trochu stárne. Po chvíli se ale atmosféra začala přihřívat a vše bylo, jak má být. Notoricky známé oldschoolovky, z nichž třeba White Man nebo Happy People dlouho v živém setlistu absentovaly, střídaly novinky z posledního alba Alpha Female.
Na starší fláky (Journey to Ixtlan, More Warriors, Legalize Marijuana nebo závěrečnou Maňana v druhém(!) přídavku) publikum reagovalo s o poznání větší euforií, protože jsou zkrátka víc funky, hravější a usazenější než nový materiál. Morella tentokrát šetřila slovy, zato své prstíky rozjížděla do náročných sól.
Front(wo)manka Marka je dnes suverén, který dokáže přejít z něžného dívčího zpěvu do hrůzu nahánějícího zombie chroptění a zpět během dvou vteřin. Při zpěvu je zcela odevzdaná hudbě, plná radosti, je jí rozumět každé slovo, a ač by jí razanci a agresivitu, se kterou zpívá, mohl závidět leckterý maskulinní zpěvák, pořád při tom všem dokáže vypadat žensky.
Jak známo, Gaia Mesiah bývají na koncertech nesrovnatelně živelnější než na albech, a pokud je včera záznam zachytil tak, jak je slyšeli přítomní v sále, je na co se těšit. Co uvidíte na DVD? Žádné zvláštní výtvarno se nekonalo (jedinou slavnostnější výzdobu dělala umělá palmička vedle bubnů), žádné projekce, žádní hosté, žádné specialitky - občas se rozblikal stroboskop, a to je asi tak všechno. Prostě čistý rockový koncert s perfektním zvukem. Někdy holt stačí málo...
Těžko říct, zda dnešní večer bude koncipován identicky, nebo zcela jinak - zda zazní Granny nebo Gaia Mesiah, které snad jediné v dvouhodinovém programu chyběly, a zda se přidá Jaz Coleman, jenž včera své chráněnce sledoval z přítmí. Diváci ale rozhodně budou spokojeni - koncert je to vysokokalorický a velmi výživný.
Gaia Mesiah
Lucerna Music Bar, 12. prosince 2007
Hodnocení iDNES.cz: 70 %
