GLOSA: Mezi klasikou a šansonem, mezi violou a akordeonem

Gabriela Vermelho je ženou několika uměleckých oborů: ceněná skladatelka divadelní hudby, instrumentalistka zaměřená na smyčcové nástroje, zpěvačka. Kromě klasické a scénické hudby je také jedna její tvář šansoniérská.

Gabriela Vermelho | foto: archiv zpěvačky

Gabriela Vermelho & GaRe

Právě tuto tvář ukazuje na albu GaBaRet, nahraném s netypicky obsazenou skupinou GaRe. Zásadního uměleckého partnera ve svém písničkářství má v textaři Janu Velíškovi a do podoby „multimediálního“ díla cédéčko dotváří také fotografická spoluúčast Jana Šroubka v bookletu.

Divadelní i klasickohudební praxe je na písních Gabriely Vermelho znát: některé nejen instrumentací s houslemi, pětistrunnou violou kvinton a violoncellem, ale i způsobem zpěvu mají spíš blízko k písňové tvorbě soudobých skladatelů.

GaBaRet

70 %

Gabriela Vermelho & GaRe

Směrem k šansonové tradici jiné zase posouvá akordeon, několikrát použitý rytmus tanga, a nakonec i trochu nadbytečně zařazená, v kontextu celého alba neústrojná coververze Mackieho Messera s textem Jiřího Suchého.

Přestože je tvorba dvojice Vermelho–Velíšek vesměs vážná ve sdělení a výrazu (patos ve zpěvaččině hlasu i jeho barva pamětníkovi zavádí myšlenky k Heleně Arnetové z někdejšího C&K Vocalu), neškodilo by trochu nadhledu a uvolněnosti.

Gabriela Vermelho

Což vynikne ve dvou písních, kam byl přizván slovenský bluesman Norbert Červenák z kapely ZVA 12-28 Band, jehož rašplovitý projev je opakem zpěvu Vermelho.

Jako celek nicméně album v kontextu české scény bude těžko hledat srovnání. Je v něm cítit hudební erudice, kterou běžní domácí písničkáři nemají.