Až píseň Signal To Noise, která vypovídá o morálce a soucitu, uvedl větou: "Byly zveřejněné fotografie, které ukazují, co se děje v Iráku."
Praha zažila Gabriela takového, jaký vždy byl. Bojovného, teatrálního či pokorného. I ve čtyřiapadesáti mu zůstal silný hlas, přesvědčivý a autoritativní ve své naléhavosti.
Úvodní píseň Here Comes The Flood, již Gabriel zpíval za doprovodu kláves, se sugestivně vynořila z ticha a připravila půdu pro nástup kapely. Jejím rockovým pohonem byli kytarista David Rhodes, který s Gabrielem spolupracoval už v roce 1979, bubeník Ged Lynch, baskytarista Tony Levin i hráčka na klávesy Rachel Z.
Kapela naplno rozjela představení, prokládané Gabrielovými megahity Red Rain, Sledgehammer, In Your Eyes nebo Come Talk To Me. Došlo i na Gabrielův první velký sólový úspěch Solsbury Hill z roku 1977.
Publikum tu chytlavou píseň prozpívalo a protančilo. Všechny impulzivní hity, zvláště Digging In The Dirt, zněly docela agresivně a Gabriel si na jásající lidi rád posvítil ostrými výbojkami. To však nebylo moc příjemné.
Sled písní připomínal jízdu na zvlněné dráze. Kytarově břitký, takřka metalický zvuk v singu Burn You Up, Burn You Dowm, střídaly pomalejší, neméně naléhavé písně More Than This, White Ashes či skladbu Downside Up z představení OVO, kterou si s Gabrielem zazpívala dcera Melanie.
Efektní scénická podoba koncertu nebyla rozvinuta naplno. Kruhové pódium, které je výrazným prvkem celého turné, nebylo prý možné postavit ve středu pražské haly, a tak Gabriel zpíval z tradiční obdélníkové scény.
Mezi rekvizitami se uplatnily siluety vojáků s terči na prsou v písni Games Without Frontiers, kolem kterých se Gabriel projížděl na koloběžce, zazářil zpěvákův svítící oblek v hitu Sledgehammer nebo velká bílá průsvitná koule, již Gabriel zvnitřku valil po pódiu během novinky Growing Up. Červenou anglickou telefonní budku, která ilustrovala přídavek Come Talk To Me, měl Gabriel již při bratislavském koncertu v roce 1994.
Zpěvák, jehož hlas získával během večera stále větší jistotu, má uhrančivý talent pro hudební či písňová dramata. Obešel by se i bez sedmi promítacích pláten nebo reflektorů. Vždyť veteránská kapela, která střídala takřka funkové rytmické rozběhy s rockovým tlakem nebo hudebními krajinomalbami, pokryla snad všechny nuance Gabrielovy hudby.
Ten šedivějící strýc s kozí bradkou, který více než dvě hodiny ovládal T-Mobile Arenu, byl snad jen dalším z Gabrielových převleků. Vnitřně zůstal tento muž zvídavým umělcem a výborným zpěvákem, který se stále snaží hledět do budoucnosti. Ostatně dokázal to řadou nových písní, které zařadil na pražský koncert.
 Peter Gabriel, koncert turné Still Growing Up, T-Mobile Arena Praha. (17. května 2004) |
