Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

  16:59aktualizováno  16:59
Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem Muž jménem Ove. Nyní přichází s knihou Co by můj syn měl vědět o světě.

Spisovatel Fredrik Backman | foto: C Henric Lindsten/Nakladatelství Host

Vypisuje se v ní z rodičovských obav a tak trochu se dvouletému synovi omlouvá za všechny trapasy, které mu v budoucnu způsobí.

Základem Backmanovy tvorby je nadhled, schopnost utahovat si ze sebe samého a ještě pro to zvolit správná slova. Z nich utvoří věty, které čtenáře hladí po duši, ani neví jak. Stejně tomu bývá při čtení knih Roberta Fulghuma, k jehož tvorbě nakladatelství Host Backmanovo nové dílo přirovnává. Backman vyvrací představu, že švédská literatura jsou jen temné detektivky plné znásilnění a vražd.

„Omlouvám se ti. Za všechno, co budu dělat příštích zhruba osmnáct let. Za to, co všechno prošvihnu. Co nepochopím. Za všechny lístečky o rodičovských schůzkách, které mi nebudeš chtít ukázat. Za to, kolikrát tě ztrapním. Kolikrát se dobrovolně přihlásím na tábor jako vedoucí. Za všechny holky, které nikdy nebudeš chtít pozvat domů na večeři,“ píše Backman.

Obal českého vydání knihy Muž jménem Ove

Obal českého vydání knihy Muž jménem Ove

„Tato kniha je především o snaze být dobrým rodičem. Protože chci, abys věděl, že jsem se vážně snažil úplně nejvíc, jak jsem uměl. Nikdo negooglil tolik jako já,“ vysvětluje dále.

Na syna však chrlí jednu informaci za druhou. Hned na začátku se rozepisuje o logistice hovínek, která podle jeho zkušenosti ovládne život každého rodiče malého dítěte. „Začneš se o tom zcela bez zábran bavit s cizími lidmi. O konzistenci, barvě, časech dodání,“ varuje.

Úspěch nečekal

Backman syna v knize ani trochu nešetří. Jednou však bude tím nejlepším darem, který mu bude moct jako otec předat.

Vše totiž vychází z autorovy bezprostřednosti, kterou potvrzuje i v odpovědi na otázku, jak to, že se stal tak úspěšným autorem: „Já nevím. Je to záhadou pro všechny, kteří mě znají. Psaní pro mě bylo vždycky koníčkem, ne kariérním rozhodnutím, a abych byl upřímný, pořád je. Můj otec manželce neustále říká, že má s našimi penězi zacházet, jako bychom vyhráli v loterii, protože to přece nemůže pokračovat,“ popisuje. „Myslím, že na tom něco bude. Nakonec se stejně asi vrátím k nějakému skutečnému zaměstnání a opravdu si nemyslím, že budu méně šťastný, než jsem teď,“ dodává.

Těžko však říct, jestli se dá z takto rozjetého vlaku ještě vystoupit. Knihy Fredrika Backmana už vyšly ve třiačtyřiceti zemích a prodalo se jich přes sedm a půl milionu. Zvláštní oblibu si získal u anglicky mluvících čtenářů.

Vyjde ještě Medvědín

V originále kniha Co by můj syn měl vědět o světě vyšla už v roce 2012. Do angličtiny ji však paradoxně zatím nikdo nepřeložil. V nejnovějším románu Medvědín, který by nakladatelství Host mělo taktéž letos vydat, píše o malé horské vesničce, jejíž obyvatelé se snaží vystoupit z jejího stínu a všechny své naděje vloží do juniorského hokejového týmu. Všechno se však nepovede tak, jak místní plánovali. V angličtině román vyšel letos v dubnu.

Na příští rok autor plánuje pokračování, které nese pracovní název My proti vám.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Americký spisovatel Dan Brown představil na knižním veletrhu ve Frankfurtu svou...
Šifru mistra Trumpa nezvládnu napsat ani já, vtipkoval Dan Brown

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Spisovatel Dan Brown je hvězdným hostem knižního veletrhu ve Frankfurtu, kde uvedl svou novinku Origin. Jeho příjezdu předcházely manévry podobné příjezdu...  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.