Čeští čtenáři mají poprvé k dispozici kompletní české vydání díla velkého spisovatele moderní literatury a slavného pražského rodáka. Projekt trval deset let a stál bezmála tolik milionů korun. Uskutečnila jej Společnost Franze Kafky (SFK).
K dokončení edice Dílo Franze Kafky uspořádá SFK slavnostní večer, na kterém promluví ředitelka Centra Franze Kafky Markéta Mališová a členové redakční rady edice Kurt Krolop, Josef Čermák, Václav Maidl, Marek Nekula a Jiří Stromšík.
Překladatelka Věra Koubová přednese jako ukázku ze svazku Dopisy přátelům svůj český překlad a komentář ke Kafkovu dopisu Robertu Klopstockovi z roku 1922.
Večer se koná v úterý 25. září v 18 hodin v přednáškovém sále nového sídla SFK v Široké ulici 14, Praha 1. Jedná se o první pořad v tomto novém prostoru určeném pro kulturu.
Třináct svazků v nových překladech
Projekt Dílo Franze Kafky zahájila SFK v roce 1997, a to dlouho očekávaným a do češtiny dosud nikdy nepřevedeným svazkem Kafkových deníků z let 1909-1912.
Redakční rada pod vedením prof. Kurta Krolopa, germanisty světového jména a předsedy SFK, rozvrhla edici do třinácti svazků.
Textovým základem pro překlad jednotlivých svazků je německé vydání Kritische Ausgabe der Schriften, Tagebücher und Briefe (Kritické vydání spisů, deníků a dopisů), vydané nakladatelstvím S. Fischer ve Frankfurtu nad Mohanem.
Díla vycházejí pouze v novějších překladech, s výjimkou některých Kafkových povídek a románového fragmentu Zámek, které vyšly ve starším, dosud nepřekonaném překladu Vladimíra Kafky (1931 –1970). Nevrací se tedy k překladům například Pavla Eisnera, které jinak dodnes vycházejí.
Na jednotlivých svazcích se překladatelsky podíleli Viola Fischerová (Dopisy Felici), Věra Koubová, Josef Čermák, Marek Nekula, Jiří Stromšík. Dopisy rodině přeložil Vojtěch Saudek, Kafkův prasynovec (syn Kafkovy neteře Věry). Každá kniha je vybavena poznámkovým a dalším pomocným aparátem.
Na grafické řešení edice byla vypsána soutěž a zvítězil a typografie se ujal prof. Zdeněk Ziegler. V roce 1998 získala kniha Zámek v jeho úpravě ocenění v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku.
Soubor tří knih deníků a svazky korespondence (vyjma dopisů Mileně) a řada povídek a fragmentů (ve svazcích 2 a 3) vyšly česky vůbec poprvé.
Kafka jako politický problém
Je paradoxem, že světoznámé dílo autora, jehož životní osudy jsou pevně spojeny s Prahou a jež vychází v desítkách jazyků civilizovaného světa, bylo po desítky let českým čtenářům přístupné málo, pouze fragmentárně, a někdy vůbec (50. a 70. léta).
A to přesto, že první překlad Kafky do cizího jazyka byl právě do češtiny (prózu Topič přeložila Milena Jesenská) a podvakrát byla připravena realizace jeho souborných spisů: poprvé ji zastavil únorový převrat v roce 1948 (Spisy u nakladatele Václava Petra) a podruhé nástup normalizace v roce 1969 (volná řada Kafkových spisů v nakladatelství Odeon).
Kafka jako židovský autor byl nepřítelem nacistické totalitě a pro socialistický režim se z řady důvodů stal přímo symbolem "úpadkové a reakční" kultury. Legendární kafkovská konference v Liblicích v roce 1963 nicméně velmi ovlivnila politické dění v tehdejším Československu a napomohla k "tání" ve druhé polovině 60. let.
