Novou výstavu je možné zhlédnout v Bílkově vile v Praze. Pochází z majetku Galerie hlavního města Prahy, jež vlastní rozsáhlou Bílkovu pozůstalost, a Společnosti Otokara Březiny v Jaroměřicích nad Rokytnou. Ilustrace jsou zde doplněny dosud nezveřejněnými skicami. Kniha, kterou Bílek vydal vlastním nákladem, je jedním z nejzajímavějších dokladů tvůrčí spolupráce výtvarného umělce a básníka v kontextu českého symbolismu přelomu 19. a 20. století.
Dílo Františka Bílka představuje všechny okruhy výtvarných zájmů - grafické listy, architektonické návrhy, nábytek, keramiku nebo sochy, z nichž se některé staly součástmi náhrobků významných osobností jako například V. B. Třebízského či H. Wihana. Bílek ve své době vytvořil komplexní dílo, které odpovídalo požadavkům v období - kromě drobnějších prací navrhl vnitřní i vnější architektonické řešení své vily v Praze. Rodné Chýnovsko je zase rozpoznatelné v umělcově zálibě používat přírodní materiály. Bílek také napsal několik teoretických statí, ve kterých se zabýval českou duchovní tradicí. Jeho symbolistické práce se v souladu s dobou pokoušely spojit výtvarné umění a literaturu.
Český básník a esejista Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý, byl příslušníkem České moderny. Básnickými sbírkami z posledního desetiletí 19. století (Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce) vytvořil osobitou podobu básnického symbolismu, hledajícího cesty k absolutnímu poznání světa a sebepoznání uprostřed chaosu moderní společnosti. Březina vynikl zejména experimentováním s volným veršem, sugestivní obrazností s metaforickým vyjadřováním duchovního symbolu.
 Bílkova vila v Praze |
 V ateliéru v Chýnově |
 Instalace ateliéru, Chýnov |
 František Bílek: Adam a Eva |
 Dílo Františka Bílka |
 František Bílek: Potopa |
