Další pandemie zákonitě musí přijít, míní autor románu o nebezpečném viru

  11:59
Věštec. Tak loni titulovala média francouzského spisovatele Francka Thillieze, autora románu Pandemie z roku 2015. V českém překladu vyšel v nakladatelství XYZ letos.

Francouzský spisovatel Franck Thilliez | foto: © Melania Avanzato

Původně pracoval jako počítačový inženýr, nakonec se však Franck Thilliez stal jedním z nejúspěšnějších francouzských autorů současnosti. Inspiraci pro své thrillery často hledá ve vědě. V románu Pandemie píše o agresivním chřipkovém viru, který se jednoduše přenáší z ptáků na lidi a kromě Francie ohrožuje i další země.

V Pandemii jste se v mnohém přiblížil realitě loňského roku. Kdy jste si poprvé uvědomil, že asi nastává situace, kterou jako autor „znáte“?
Začalo mi to docházet loni v lednu. Sledoval jsem, co se dělo ve Wu-chanu, vypadalo to vážně, ale říkal jsem si, že v Asii podobná epidemie nevypukla poprvé. Ovšem poté, co jsem zjistil, že ve Francii i dalších zemích bylo zachyceno „několik případů respiračního onemocnění přivezeného z Číny“, se mi v hlavě rozsvítila kontrolka: po napsání Pandemie jsem totiž věděl, že jakmile virus opustí území státu „svého původu“, je velice složité, ne-li nemožné ho zastavit. V té chvíli epidemie přerůstá v pandemii. Ve svém románu jsem popsal tentýž scénář, takže jsem věděl, že situace bude mnohem vážnější, než se v té chvíli jevila.

Někteří o pandemii koronaviru mluví pouze jako o zkoušce na pandemii ještě závažnější. Souhlasíte?
Ne tak docela, protože už tato pandemie je velmi vážná. Co může být nebezpečnější než neustále mutující virus, který nijak zvlášť nereaguje na změny teplot, je vysoce nakažlivý a dennodenně zabíjí tisíce lidí po celém světě?

Navíc tu máme bezpříznakové nakažené, to znamená, že virus se skrývá v lidském organismu, aniž na svou přítomnost upozorní, aby se mohl ještě lépe šířit. Mikroorganismy jsou druhem jako každý jiný, adaptují se a hledají si místo na planetě. Nemáme jinou možnost, než s nimi žít, a nikdo není schopen předpovědět, kdy vypukne příští pandemie, ani jak bude vypadat. Podle mě však zákonitě nějaká další přijde, protože pandemie tu jsou odjakživa.

O pandemii jste si mnohé načetl, měl jste připraven pro sebe i rodinu něco jako krizový plán?
Znám lidi, kteří skladovali potraviny už před pandemií, pro případ „vážné světové krize“. Já takový nejsem, nechce se mi žít ve strachu. Vidí-li totiž člověk budoucnost pořád jenom černě, nemůže vést normální život. Ačkoli píšu velice temné příběhy, založením jsem spíš optimista. Lidský druh už čelil mnoha pohromám a pokaždé je dokázal překonat. Není důvod, aby tomu tak nebylo i dnes…

Román o pandemii jste chtěl napsat dlouho, stěžejní pro vás ale bylo setkání s odborníky z Pasteurova institutu v Lille. Proč?
Uvědomil jsem si, že vědci tam jdou po stopách virů stejným způsobem, jakým policisté pronásledují vrahy. Setkání s tamními vědci bylo úžasné, byli velice sdílní a šťastní, že si se mnou mohou o své práci popovídat. Jsou to totiž lidé, kteří většinu času pracují v ústraní.

Spolupracujete i s detektivy, odborníky na zločin. Byl jste někdy na místě činu?
Svědkem trestného činu jsem se nikdy nestal, ani jsem se nevydal na místo činu, ale měl jsem možnost sledovat policisty při práci. Stýkám se s nimi, a tak mi někdy ukážou materiály z případů a vysvětlují mi, jak v rámci vyšetřování postupují. Mám také dobré kontakty v lékařském prostředí, mezi policejními techniky i na oddělení soudního lékařství, díky čemuž dokonale znám „cestu mrtvoly“, její pouť začínající objevením. Mohu tedy tyto záležitosti velice přesně a věrně popsat.

Jsou témata či události, které popisovat nechcete?
Nikdy neztrácím ze zřetele, že mé knihy mají u čtenářů vyvolat to, čemu říkám „potěšení ze strachu“, a nikoli nepříjemné pocity. Člověk skáče do propasti na gumě proto, že ví, že je k ní připoután. Když mu ji vezmeme, potěšení ze strachu přejde do zlé úzkosti, a to už je něco docela jiného. Prakticky neexistuje téma, které bych si zakazoval, ale pokaždé dbám na způsob, jímž o choulostivých záležitostech pojednám, protože navzdory všemu popsanému v knize musí převážit potěšení z četby.

Thilliez o úspěchu svých knih:

„Když se setkávám se čtenáři, kteří přicházejí ve stále hojnějším počtu na autogramiády v knihkupectvích nebo na knižních veletrzích, mám pokaždé nesmírnou radost, když se od nich dozvím, jaké emoce v nich vzbuzují mé romány. Někteří mé knihy věrně sledují od těch úplně prvních. Nedávno za mnou přišel třicetiletý muž, který mé romány čte od třinácti! Přišlo mi to neuvěřitelné a usoudil jsem z toho, že si moje příběhy skutečně našly cestu k srdcím čtenářů.“

To potěšení často přechází v děs ve chvíli, kdy se příběh až nebezpečně dotýká reality. Nakolik se inspirujete skutečnými zločiny?
Vše, co souvisí s vědou a technikou, s postupy policejního vyšetřování a soudním lékařstvím, je založené na skutečnosti. Naopak postavy i jejich jednání jsou výtvorem mé představivosti, příběh si tedy vymýšlím.

Napsal jsem mnoho románů a dotkl se spousty témat, jež mají či měla oporu v reálném světě – kontaminovaná krev, obchod s orgány, genetické manipulace, pokusy na lidech… Poznatky čerpám jednak z knih, jednak z konzultací s odborníky, nakonec je tedy můj příběh šikovně namíchanou směsí skutečnosti a fikce. Thrillery jsou odrazem světa, v němž žijeme. Jsou občas drsné, protože náš svět je takový.

Ne nadarmo se řadí k čtenářsky nejpopulárnějším žánrům. Máte v tomto směru nějaký vzor?
Už odmalička mě lákaly příběhy s řešením záhady (projevovala se tím vědecká část mé osobnosti). Arthur Conan Doyle, duchovní otec Sherlocka Holmese, Gaston Leroux, Maurice Leblanc… Dlouho mě zajímal jev „nemožného zločinu“.

Potom přišel věk dospívání a dlouhé období Stephena Kinga, jenž pro mě zůstává absolutním mistrem strachu a nočních můr. Je schopný ve vás zanechat velice přesné obrazy, které si vybavíte i po dvaceti letech.Potom, velice nenápadně, přišli na řadu autoři jako Guy de Maupassant, Emile Zola či Charles Baudelaire, díky nimž tak rád vyprávím temné příběhy.

A na závěr – na co se těšíte nejvíc po návratu k „běžnému životu“?
Jako spisovatel jsem na samotu zvyklý, odjakživa trávím část roku v „karanténě“. Kvůli viru se však nemohu setkávat se čtenáři, zmizel veškerý literární život navazující na četbu. Chybějí mi kina, galerie, cestování, dokonce i sportoviště, skutečně se už nemůžu dočkat, až zase budeme „normálně“ žít. Nakonec nám pandemie dokázala, že život před ní nebyl zase tak špatný! Dnes nám naštěstí vlévá do žil novou naději vědomí, že díky očkování můžeme pandemii zvládnout – už je vidět světlo na konci tunelu.

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

21. března 2024,  aktualizováno  13:48

Vysíláme Rok začala herečka Anežka Rusevová hekticky: třemi divadelními premiérami, ve Studiu DVA a...

Podvod za půl milionu. Knihobot odhalil padělky knih tajemného autora

21. března 2024  13:30

Nepadělají se jen obrazy nebo bankovky, ale i knihy. Konkrétně vzácné, obtížně dostupné svazy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Lovec přichází! Otestuje si znalosti zákulisí soutěže Na lovu

22. března 2024

V sobotu 23. března startuje na TV Nova další série Superlovu, speciální verze pořadu Na lovu....

Simply the best! Ewa Farna podruhé nadchla vyprodanou O2 arenu

23. března 2024  9:40

Zpěvačka Ewa Farna zazpívala 22. března podruhé v po střechu našlapané O2 areně. Na přidaném...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Leštiči klik hráli řediteli za dveřmi, já o protekci nestál, říká jubilant Spálený

21. března 2024

Premium Petr Spálený právě dnes slaví osmdesátiny. Jak říká, svoje roky nikdy moc neprožíval, a tak stále...

RECENZE: Způsob, jak umrtvit oživlé Kroky a skoky české animace

28. března 2024  16:15

Je to smutný paradox. V cyklu Kroky a skoky české animace sice mnohokrát zazní, že animovaná tvorba...

TRENDY V KLIPECH: Miss Kalousová demoluje auto, Boone láká na pražský koncert

28. března 2024  15:01

Bývalá Miss Andrea Kalousová přichází s novým klipem Sorry. Stál ji hodně sil a padlo na něj jedno...

Chceme podchytit tu jeho svobodu. Marek Adamczyk ztvární Miloše Formana

28. března 2024

Premium V chystaném letním představení Forman, které na červen chystá Letní scéna Musea Kampa k připomenutí...

Zemřel maďarský skladatel Deák. Titulní skladbu k Jen počkej! mu ukradli Sověti

28. března 2024  11:39

Ve věku 96 let zemřel maďarský hudební skladatel a trumpetista Tamás Deák. Proslavila ho zejména...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...