Poctě slavnému filmaři, jenž je podepsán pod zásadními opusy jako Andrej Rublev, Stalker nebo právě Nostalgie, vévodí lyrická, sofistikovaná i příslovečně nostalgicky zadumaná souhra, laboratorně čistý zvuk i "olympský klid".
Hudbu lze stejně dobře zařadit jak do oblasti komorní hudby, tak i pozdního jazzu. Dílo Françoise Couturiera a jeho spoluhráčů není popisné, nesleduje dějovou osu Tarkovského filmů ani konkrétních scén.
Sám Couturier svůj záměr vysvětluje: "Neusiloval jsem o vytvoření scénické hudby jakéhokoli druhu, ale v každé skladbě jsem se pokusil zachytit vždy určitou náladu, která je spjata s Tarkovského světem."
. Kdo je François CouturierFrancouzský klavírista François Couturier (1950) vystupuje sólově i v nejrůznějších uskupeních. Na svém kontě má spolupráci s celou řadou význačných hudebníků nejrůznějších žánrů. Jeho tvorba osciluje mezi jazzem a soudobou vážnou hudbou. Spolupracoval například s kontrabasistou Jean-Paulem Celeaem nebo kytaristou Johnem McLaughlinem. Své nahrávky včetně titulu Nostalghia – Song for Tarkovsky vydává u prestižního mnichovského labelu ECM. |
Françoise Couturiera v Praze doprovodí trojice spoluhráčů: violoncellistka Anja Lechnerová, sopránsaxofonista Jean-Marc Larché a hráč na akordeon Jean-Louis Matinier.