Třicetiletý výtvarník je generačně spřízněn s jiným umělcem, který v galerii Pod Schodama pravidelně vystavuje: s Petrem Mirčevem. Oba však nespojuje pouze věk. "Na úplném začátku jsme se oba učili malovat u výtvarníka Petra Škorpíka," říká malíř. Není divu, že společným zájmem obou je krajinomalba.Tentokrát je ale všechno jinak. V případě právě zahájené výstavy se návštěvník musí připravit na něco zcela jiného. Krajinky zcela jistě neuvidí, možná snad krajiny duše. V tvorbě Radka Hubockého dochází v tomto případě určitému vybočení od "normálu". "Tato série se obrátila k mým vnitřním pocitům," vysvětluje Hubocký.
Expozice reflexivních maleb je tvořena šesticí rozměrných pláten, které zabírají autorovu tvorbu z posledního půlroku. Všechny práce pak nesou otisk nálad a myšlenek svého původce. "Každý obraz má svůj speciální vztah k mému životu," prozrazuje výtvarník. Například obraz s názvem Uncurb, kterému dominuje koňská hlava je podle Hubockého slov vyjádřením jakéhosi poločasu rozpadu. Svoje rodinné zázemí zase zmiňuje malíř na obraze Adam, který je vlastně stylizovaným portrétem vlastního syna. Plátno nazvané Vituperation používá jako symbolu rozeklanou a zdeformovanou vidličku. "Ten obraz ukazuje na stav rozpolcenosti, který jsem v době jeho vzniku zažíval," svěřuje se Hubocký.
Ani další obrazy nevybočují z nově nastoupené Hubockého linie osobních reflexí a ztvárnění vnitřních pocitů. S věčným problémem zla, pro které se v našich končinách nejčastěji používá symbol pekla, se autor vypořádává na obraze Infernus, barevné stylizaci, ve které tu a tam probleskují uhrančivé pohledy očí. Do plného počtu doplňují zmíněné olejomalby plátna, která malíř pojmenoval Gurges a Ulkus. Posledně jmenovanému obrazu dominuje veliká hlava s vlasy neposlušnýmu jak háďata.
Výstavu zahájila tradiční vernisáž již před čtyřmi dny, ale ti, kteří ji nestihli, nemusejí litovat. Pokud mají zájem, mohou se s obrazy Radka Hubockého seznámit v jihlavské galerii Pod Schodama v Havířské ulici až do sedmého května.
