náhledy
Národní galerie představuje u příležitosti 50. výročí sovětské okupace Československa v srpnu 1968 rozsáhlou výstavu Jiřího Koláře. V paláci Kinských je k vidění nejen soubor 66 koláží mapujících dramatické srpnové události, ale i řada méně známých prací jedné z nejoriginálnějších uměleckých osobností 20. století.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Kolář se nejprve prosadil jako básník. V roce 1950, v době krutého politického teroru, napsal sbírku Prometheova játra, jenž mu později vynesla devítiměsíční věznění. Na snímku je ilustrace ke knize M. C. Lewis: Mnich (1961 - 1966).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Básně, divadelní hry i další texty začal publikovat teprve v politicky uvolněnějších 60. letech, kdy mohl také vystavovat výtvarnou tvorbu. Na snímku je práce na papíře Bez názvu (1968).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Když se Kolář začal na sklonku 50. let systematicky zabývat koláží, čerpal materiál často z publikací reprodukujících díla ze sbírek Národní galerie. Na snímku je koláž Barrandov.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Výstava v paláci Kinských představí návštěvníkům více než 220 Kolářových prací z umělcovy pozůstalosti, tuzemských i zahraničních sbírek včetně norimberského Neues Museum. Na snímku je koláž Odchod (Portrét Běly Kolářové).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
K výstavě vydává Národní galerie stejnojmennou publikaci. Jejím záměrem je především poukázat na naléhavost přístupu Jiřího Koláře ke světu, který prožíval, a k umění, kterého si vážil. Koláž na snímku Bez názvu (Anna Svídnická) je z roku 1965.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Integrální součástí Kolářovy celoživotní tvorby byla její deníková forma. Četné koláže mají přesně uvedený čas vzniku a zvláště výrazné místo z tohoto hlediska zaujímají rozsáhlé kolážové Týdeníky z let 1967, 1968 a 1970. Na snímku je koláž Týden rukou (1968).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Návštěvníci budou mít možnost seznámit se s celým spektrem umělcových koláží, včetně prostorové koláže Na začátku bylo slovo (1969, na snímku) vytvořené technikou tzv. chiasmáže.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
V době, kdy Jiří Kolář vytvářel svůj Týdeník 1968, se ho bytostně dotýkaly dramatické události otřásající Československem. Na snímku je koláž z cyklu Bez názvu I-IV (1968).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Objekt Stupínek vítězů (Vítěz) je z roku 1973. Je součástí sbírky Národní galerie v Praze.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Objekt Hvězdné jablko (1973) je vytvořen technikou chiasmáže.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Dílo Ostrá báseň (1962) vytvořil Jiří Kolář z žiletek, provázků a pásky do psacího stroje. Dnes je ve sbírce Neues Museum Nürnberg.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Kolářův Týdeník 1968 sestává ze šedesáti šesti samostatně existujících a prezentovaných stran. Na snímku je jedna z nich nazvaná Setkání.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Zde další nazvaná Poslední večeře.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Koláž nazvaná Památce Roberta Kennedyho
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Koláž Zemřel Antonín Tomalík
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
V paláci Kinských na pražském Staroměstském náměstí jsou k vidění i méně známé Kolářovy práce. Jednou z nich je Hvězda bez nebe utone ve slovech (1974)...
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
nebo prostorový objekt-koláž Misionářovo jablko (1962).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Z depozitářů pražské Národní galerie putovala na výstavu i nevelká koláž v zasklené skříňce Zřícení (1976).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Ze stejného cyklu je i koláž Unikání (1976).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Rozměrná chiasmáž na dřevěné desce Velký mrtvý jazyk (1965) putovala do Prahy z norimberského Neues Musea.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
A stejná výtvarná technika i provenience díla A potom dál (1966) vyfocená v detailu.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Básník a výtvarník Jiří Kolář na snímku fotografky Hany Hamplové z roku 1979.
Autor: Hana Hamplová, Creative Commons