náhledy
Momentka s makaky - Autor o fotografii: „Podařilo se mi dostat velmi blízko k této mírumilovné opici, která se blaženě rozvalovala v minerálním pramenu v japonském Národním parku Jiokudani. Čas od času si prohlížela svou ruku, když znenadání vypukl rozruch mezi ostatními členy tlupy a ona vrhla jejich směrem ustaraný pohled.“
Autor: © Ian Nelson / Wildlife Photographer of the Year Competition
Bizarní larvální stádium kraba zvané zoëa z čelního pohledu - Larvy krabů žijí v mořském planktonu, tato byla ulovena u na Jadranu, u pobřeží chorvatského ostrova Brač
Autor: Bc. Petr Jan Juračka - Katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UK
Prchající zebry - Autor o fotografii: „Z určitého hlediska to byl drahý záběr. Dlouho mi trvalo, než se mi v Serengeti v Tanzánii podařilo nastavit dálkové ovládání a posléze opravit a vyčistit zablácený foťák. Ale z hlediska spokojenosti to byl levný záběr. Snažil jsem se vytvořit pohled z mravenčí perspektivy na ohromné a silné zvíře a jeho lekavou povahu.“
Autor: © Anup Shah / Wildlife Photographer of the Year Competition
Detail raduly plzáka španělského (Arion lusitanicus) - Invazní druh nahého plže se v posledním desetiletí rozšířil z Pyrenejského poloostrova po velké části Evropy. Radula je něco jako šnečí jazyk, a slouží ke strouhání potravy.
Autor: Bc. Petr Jan Juračka - Katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UK
Lidská přirozenost - Autorka o fotografii: „Kapitán ruského ledoborce vklínil svou loď do ledu, abychom mohli vystoupit na Amundsenovo moře v Antarktidě. Jako na zavolání se objevil tučňák císařský. S největší pravděpodobností jsme byli první lidé, které kdy spatřil. Snímek, který jsem pořídila, vypovídá o našem světě, jeho divoce žijících obyvatelích a o tom, co je lidem vlastní.“
Autor: © Annie Scott / Wildlife Photographer of the Year Competition
Obrněnka Protoperidinium achromaticum patří mezi běžné obyvatele planktonu chladného Severního moře - Buňku pokrývají destičky z celulózy, které jsou k sobě navzájem přirostlé a vytváří tak jakési brnění či pancíř, který buňku chrání. Odtud pochází také název celé třídy obrněnky. Obrněnka je vybavena k pohybu dvěma bičíky, umístěnými v podélné a příčné rýze mezi destičkami, takže se ve vodě jen tak pasivně nevznáší. Naopak, mnoho obrněnek náleží mezi obávané predátory řas, především rozsivek. Loví je pomocí velmi důmyslných zařízení, jako jsou například různé závoje (tzv. palium). Do nich se schránky rozsivek zachytí a zamotají podobně jako mouchy do pavoučí sítě, a obrněnky pak vysají buněčný obsah rozsivek pomocí speciální trubičky.
Autor: Mgr. Pavel Škaloud - Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UK
Polární tání - Autor o fotografii: „Zrovna jsem odpočíval po dlouhém natáčecím dni východně od špicberského ostrova Barentsöy. Naše loď byla daleko od nejbližšího ledového pokryvu nebo země, ale těsně před půlnocí připlula kra s podivným pasažérem: mladým ledním medvědem. Plaval pryč od svého tajícího záchranného člunu, ale snímek jasně ukazuje, jak klimatické změny ovlivňují Polární oblasti.“
Autor: © Arne Naevra / Wildlife Photographer of the Year Competition
Zatím nepopsaný druh perloočky rodu Daphnia, který byl objeven v tůni na Kokořínsku - Tento drobný, jen asi 1,5 mm velký korýš si díky specifickému tvaru těla vysloužil přezdívku „hrbáč od Bezdězu“ a jeho příslušnost k novému druhu byla potvrzena metodami molekulární biologie.
Autor: Bc. Petr Jan Juračka - Katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UK