náhledy
Středečním úmrtím režisérky Věry Chytilové se definitivně uzavřela její pozoruhodná filmografie. Najdeme v ní surrealisticky hravé, komorně filozofující i sociálně kritické snímky. Nabízíme vám obrazovou připomínku všech jejích celovečerních filmů.
Autor: Bonton Home Video
Začínáme ovšem středometrážním hraným dokumentárním filmem. Dokumentu se ostatně režisérka paralelně s hranou tvorbou věnovala po celý život. Snímek Pytel blech (1962) natočíla debutující Věra Chytilová o životě v dívčím internátě.
Autor: MFF Karlovy Vary
A částečně dokumentární přístup zvolila Věra Chytilová i u svého celovečerního debutu O něčem jiném (1963), kde konfrontovala životy dvou druhů žen, gymnastky Evy Bosákové a Věry, ženy v domácnosti.
Autor: Česká televize
Snímek Perličky na dně (1965) byl povídkovým filmem podle textů Bohumila Hrabala ze stejnojmenné sbírky. Stal se manifestem nastupující mladé filmařské generace tzv. české nové vlny. Přispěli Jiří Menzel, Evald Schorm, Jan Němec, Jaromil Jireš a povídkou Automat Svět i Věra Chytilová.
Autor: Bonton Home Video
Prvním skutečným majstrštykem Věry Chytilové a jedním z jejích nejslavnějších filmů vůbec, a to i ve světovém kontextu, byly Sedmikrásky (1966). Až surreálně stylizovaná feérie patřila zároveň k nejprovokativnějším režisérčiným filmům.
Autor: Bonton Home Video
Podobnou stylizaci jako v Sedmikráskách najdeme i v následujícím snímku Ovoce stromů rajských jíme (1969), filozofická úvaze, vycházející z biblické symboliky. Při přípravě filmu se sešla elitní společnost českých umělců, scenáristky a výtvarnice Ester Krumbachové, kameramana (a režisérčina tehdejšího manžela) Jaroslava Kučery či hudebního skladatele Zdeňka Lišky.
Autor: Bonton Home Video
Dlouhých sedm let se nesměla Věra Chytilová posadit do režisérského křesla, předěl narušila až Hra o jablko (1976), hořce komediální příběh o vztahu mezi mužem a ženou. Hlavní role vytvořili Dagmar Bláhová a Jiří Menzel.
Autor: KF Praha
Silným sociálním ostnem Chytilová zacílila v satirickém snímku Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979). Rozehrála v něm spektrum osudů lidí, pinožících se na vznikajícím rozbahněném pražském sídlišti.
Autor: Filmové studio Barrandov
Svoji oblíbenou formu podobenství, které lze vnímat jako prostou komedii, ale i filozofickou úvahu, použila Věra Chytilová ve filmu Kalamita (1981). Poprvé před svoji kameru postavila Bolka Polívku, který se napříště stal jedním z jejích nejobsazovanějších herců.
Autor: Filmové studio Barrandov
Povídka Jiřího Brdečky o stárnoucím seladónovi se stala předlohou jednoho z režisérčiných nejvíce nadčasových filmů Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983). Hlavní tragikomická role je životním dílem Leoše Suchařípy.
Autor: Filmové studio Barrandov
Snímkem Vlčí bouda (1986) se Věra Chytilová poprvé a naposledy pokusila zabrousit do žánru psychologického hororu s prvky sci-fi. Neprávem opomíjená položka její filmografie je mimo jiné pozoruhodná hereckým výkonem Miroslava Macháčka.
Autor: Bontonfilm
Další spolupráce s Bolkem Polívkou vycházela z hercova společného divadelního představení s Chanal Poullain Šašek a královna (1987). Fim nesl ve své době silně vnímaný politicko-kritický podtext.
Autor: Bontonfilm
Film Kopytem sem, kopytem tam (1988) byl prvním českým uměleckým zaznamenáním "moru" moderní doby, choroby AIDS. Velmi podstatnou složkou filmu bylo obsazení protagonistů populárního divadla Sklep Tomáše Hanáka, Milana Šteindlera a Davida Vávry do hlavních rolí.
Autor: Bontonfilm
Mozartovská imprese Mí Pražané mi rozumějí (1991) s Milanem Šteindlerem v hlavní roli byla pokusem přenést osobnost slavného skladatele do současných reálií.
Autor: Bontonfilm
Když přišlo Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) do kin, vzbudilo značné rozpaky. Na otevřenou satiru českého buranství, které s odchodem totalitního režimu nezmizelo, nebyla společnost připravena. O to více pomyslných bodů snímek získává s odstupem.
Autor: Česká televize
Společenskokritické motivy použila Chytilová i v dramatické karikatuře Pasti, pasti, pastičky (1998). Na rozdíl od Dědictví tento film "znovuobjeven" (zatím?) nebyl.
Autor: Bontonfilm
"Podobenství o tom, jak filmaři natáčejí podobenství a o nahotě jako základu přirozenosti," je popisován film Vyhnání z ráje (2001), ve kterém se Věra Chytilová vrací ke své klasické moralistní a filozofické tematice.
Autor: Bontonfilm
Poslední film Věry Chytilové Hezké chvilky bez záruky (2006) je v epizodních příbězích klientů hlavní postavy, psycholožky Hany, opět podobenstvím - podobenstvím mnohotvárnosti současného světa.
Autor: Bontonfilm