Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fotím nejen tvář, ale i vztah

  5:01aktualizováno  5:01
Energická Dagmar Hochová (1926) pokračuje v tom, co započala v roce 1994: knižní shrnutí svého fotografického díla drží pevně ve svých rukách. Tehdy si v nakladatelství Kuklik vydala „vlastnoručně“ sestavenou první část bilanční trilogie - Deset, dvacet, třicet, už jdu. Následovaly svazky Čas oponou trhnul (1995) a Síla věku (1996). Nad těmito knihami však dosti vysoko ční předloňská monografie Dagmar Hochová. Česká fotografka.

Koncipoval ji Francouz Fédéric Rippoll, který autorce připravil výstavu v Toulouse. Dokumentaristka si tuto publikaci vydala ve spolupráci s nakladatelstvím Torst. Nyní na ni formátem, grafickou úpravou i spoluprací s Torstem navazuje kniha Konec chleba, počátek kamení... Hochová zde soustředila snímky českých spisovatelů. Takto monotematická byla zatím jen u svazku Deset, dvacet, třicet, už jdu, který vyhradila pro své ceněné i populární záběry dětí. Nadto část spisovatelských snímků vznikla speciálně právě až pro publikaci Konec chleba, počátek kamení...

Hochová zprvu fotila spisovatele příležitostně: v roce 1949 zachytila Františka Halase s rodinou, v roce 1960 Františka Hrubína. Zvrat přišel v roce 1967, kdy pro Literární noviny portrétovala slovesné tvůrce k rozhovorům s nimi a posléze byla

Konec chleba, počátek kamení...

Fotografie Dagmar Hochové. Texty, koncepce knihy a výběr fotografií Dagmar Hochová. Vydala Dagmar Hochová ve spolupráci s nakladatelstvím Torst, Praha 2001, 200 stran, náklad a cena neuvedeny.

pověřena fotoreportáží ze IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Během jediného roku exponovala množství vynikajících snímků - vypravila se za Bohuslav Reynkem na Petrkov, za Josefem Váchalem do Studeňan, zajela do Brna za Janem Skácelem, který ji zavedl do nemocnice za Oldřichem Mikuláškem.

Fotila Aškenazyho, Diviše, Havla, Hiršala, Grögerovou, Urbánka a další. Nejeden z těchto záběrů podstatně spoluvytvořil vizuální povědomí o dotyčných osobnostech a událostech. Během normalizace Hochová občas navštívila některého ze spisovatelů (kupříkladu v roce 1980 Ludvíka Vaculíka), ale zdaleka se to neodehrávalo v té intenzitě jako předtím.

Těsně před svou emigrací Jan Vladislav požádal Hochovou, aby jej vyfotila, a vyzval ji, ať udělá knihu o spisovatelích. To bylo v roce 1981. Reálné obrysy však začal projekt získávat až o patnáct let později, kdy se Hochová jednak rozhodla vrátit s aparátem k autorům fotografovaným v sedmašedesátém, jednak objektiv mířila na tvůrce mladší či předtím nedokumentované (Placák, Jáchym Topol, Josef Topol, Krchovský).

„Snažila jsem se hledat momenty, které profesionální fotografové dneska nehledají. Dnes se fotograf přiřítí na smluvené místo, nafotí - a frr, už je pryč. Já se snažila zachytit kromě tváří i mezilidské vztahy,“ tvrdí autorka v předmluvě. Bezprostřednost a nestrojenost je na portrétech těch dávnějších i nedávných zřetelná. Rozdíl je vesměs patrný ve vizuálních kvalitách: v sedmašedesátém roce byla Hochová na vrcholu sil. O třicet let později její výkon kolísá, ale několik výborných záběrů vzniklo i tak - třeba Petra Kabeše či Víta Kremličky.

Jakmile si však Hochová fotografie do knih vybírá sama, není občas mocna zamezit zbytečnému zmnožování; třeba u Richterové, Třešňáka či Jirouse by stačil jeden snímek. Několik popisků jako by domýšlelo děj a výsledek nedopadl dobře („Sedl si mezi dveře, zřejmě aby mohl snadno utéct, kdyby přišla policie. Jenže ta už byla v sále, byť v civilu,“ stojí pod snímkem Škvoreckého na IV. sjezdu Svazu čs. spisovatelů.). A Hrubínův snímek na pavlači Topičova domu nemohl vzniknout roku 1972; básník zemřel 1. března 1971.

Nic to však nemění na tom, že kniha Konec chleba, počátek kamení... je unikátem. U řady spisovatelů dává ve výrazné zkratce nahlédnout, co s lidskou tváří udělají tři desetiletí. A především je dokumentem, jehož historická hodnota dále poroste.

Dagmar Hochová - Ivan Diviš. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Dagmar Hochová - František Hrubín. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Dagmar Hochová - Josef Kainar. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Dagmar Hochová - Ivan Klíma. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Dagmar Hochová - Pavel Kohout. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Dagmar Hochová - Arnošt Lustig. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Dagmar Hochová - Josef Nesvadba. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Dagmar Hochová - Bohuslav Reynek. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Dagmar Hochová - Petr Šabach. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Dagmar Hochová - Jaroslav Seifert. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Josef Škvorecký a Zdena Salivarová.

Dagmar Hochová - Josef Váchal. Reprodukce z knihy Konec chleba, počátek kamení...

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.