RECENZE: Rocková show bez kompromisů. Foo Fighters rozdávali jen radost

Stojící publikum na tribunách od začátku do konce, pořádná dávka hitů i přídavky bez většího přemlouvání, to byly hlavní atributy úterního koncertu americké kapely Foo Fighters v pražské O2 areně. V závěru koncertu se na pódiu zjevil a zazpíval i Jaz Coleman ze skupiny Killing Joke.

Chce to odvahu i notnou dávku drzosti postavit se před plnou halu natěšených fanoušků a začít s vybrnkávanou kytarou povídat. A přesně to udělal Dave Grohl v úterý večer. Proslov pokračoval do písně Times Like These a nakonec se k němu přidal i zbytek kapely.

2017 European Tour

90 %

Autor: Foo Fighters

Místo konání: O2 arena, Praha

27. června 2017

To už ovšem i publikum na tribunách stálo na nohou a většinu času si nikdo nesedl. Grohl navíc diváky hecoval – „Když si sednete, sednu si taky. A to normálně nedělám“. Narážel tak na období, kdy si na koncertu zlomil nohu a kus turné odehrál na speciálním trůnu.

Ale tenhle koncert rozhodně nebyl k sezení. Foo Fighters do diváků během více než dvou hodin nasypali řadu hitů jako jsou písně Learn to Fly nebo My Hero. Po druhé zmíněné začalo publikum skandovat jméno kapely, Grohl do toho začal jamovat se slovy „pojďme napsat píseň“. Nakonec z toho byla skladba Skin and Bones s živým akordeonem. Kapela představila i píseň La Dee Da z chystané desky Concrete and Gold

Na předchozích zastávkách turné Foo Fighters občas sáhli po coverech jiných kapel, v Praze se bez nich skoro obešli. Pouze v rámci představovačky si každý z členů zahrál úryvek oblíbeného songu, takže zaznělo sólo z Osbournovy Crazy Train či basová linka z Money od Pink Floyd. A v závěru koncertu k překvapení všech na pódium přišel Jaz Coleman, takže Foo Fighters spolu s ním zahráli Requiem od Kiling Joke.

V podstatě jako přídavky, i když se kapela nenechala od publika dlouze vytleskávat a prakticky neslezla z pódia, došlo ještě na písně Best of You a Everlong.

Dave Grohl se svou partou si těch asi čtrnáct tisíc lidí v hale vodil jak na drátkách. Když chtěl řev, tleskání, chorály, dočkal se jich. Když při tiché pasáži udělal „pssst“, publikum skutečně na povel ztichlo. Z Foo Fighters stříkala energie a radost z hraní a obojí dokonale přenesli na návštěvníky koncertu.