Zahrada 2006 - Jarmila Šuláková

Zahrada 2006 - Jarmila Šuláková | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová. Folklor z archivu i stále živý

  • 0
Folklor stále žije a nešíří se jen ústním podáním, nýbrž vychází na deskách. Některá vydavatelství dokonce zpřístupňují nahrávky, které zájemcům nebyly k dispozici už desítky let.

Vlasta Grycová (obal)

VLASTA GRYCOVÁ: O lásce (Indies Scope)
Jedna z nejznámějších moravských zpěvaček prošla mimo jiné Hradišťa nem v období před nástupem vedení Jiřího Pavlici. Loňská sedmdesátnice vydala album vycházející repertoárově ze starých písní z její rodné obce Strání a jejího okolí, a to na jedno z nejčastějších uměleckých témat: písně milostné.

Procítěný projev zpěvačky, která písničky tak, jak to ve folkloru chodí, přejala od svojí maminky a předává je dalším generacím své rodiny, doprovází její vlastní cimbálová muzika. Roli primášky v ní zastává dcera Vlasty Grycové Anna Přikrylová a hrají v ní mimo jiné i zpěvaččina vnoučata. Udržení lidového dědictví v praxi.

Jarmila Šuláková (obal)

JARMILA ŠULÁKOVÁ: My zme Valaši (Indies Happy Trails)
Podtitul alba charakterizuje jeho obsah jako Valašské taneční populáry. Tedy písničky vesměs v polkovém nebo valčíkovém rytmu, které jsou nejoblíbenější na Valašsku na bálech a různých oslavách.

Nahrávky jsou posbírány z rozhlasového archivu, kde je mezi lety 1974–1994 natočila Jarmila Šuláková se zpěvákem Josefem Lažou a ostravskou Cimbálovou muzikou Technik, vedenou Janem Rokytou. Mezi písničkami jsou skutečně největší "valašské hity" jako Beskyde, Beskyde, Dyby byla Morava či Okolo Súče voděnka teče, závěr alba je symbolicky věnován "hymně" My zme Valaši.

Jarmila Šuláková (obal)

JARMILA ŠULÁKOVÁ: Kyčera, Kyčera (Galén)
Další archivní kolekce vyšla v rámci oslav letošních 85. narozenin Jarmily Šulákové. Dodnes aktivní a populární zpěvačka se zde představuje v nahrávkách, které byly pořízeny v letech 1961–1970 a vyšly roku 1971 na stejnojmenném albu. Ty doplňuje dvanáct bonusů, z nichž nejstarší je dokonce z roku 1953.

Zpěvačku vesměs doprovází profesionální Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů a jde vlastně o dobovou "oficiální" podobu moravského folkloru. Uvedené písně z Valašska, ale i Slovácka, Lašska, Slovenska a trochu kuriózně po jedné i z Albánie a Rumunska však mají svůj osobitý ráz a spodní tah.