Kdo je nejznámější československý skaut? Bezpochyby spisovatel Jaroslav Foglar, který proslul svými příběhy o Rychlých šípech. Nakladatelství Labyrint ho nyní v knize Jestřáb kronikářem představuje zejména jako člena Dvojky, skautského oddílu, v němž dlouhá léta působil a jehož dokumenty, fotografie, oběžníky, zápisy ze schůzek, výprav a táborů sám stvořil.
Nejstarší fotka v knize je z roku 1924. Antonín Svojsík přitom uspořádal první pokus o skautský tábor už v létě roku 1912, když bylo malému Jaroslavovi pět let. Foglar se však o tomto hnutí dozvěděl až v roce 1920.
A to poměrně bizarním způsobem – jeho spolužák měl v září k svačině chléb se švestkovými povidly zabalený v Národní politice a spisovatel v tom pomačkaném svačinovém obalu spatřil inzerát lákající chlapce ke vstupu do nově vznikajících oddílů. Okamžitě se přidal. A už v roce 1923 poprvé publikoval v časopise Skaut.
Skoro dvousetpadesátistránková kniha s výbornou grafickou přílohou je uvozena dopisem, který psal rodičům svých svěřenců v roce 1962: "Buďte šťastní, že si váš chlapec oblíbil právě takovouto činnost a že ji pokládá za zábavu, i když v ní mívá často dost povinností, a to zejména na táboře, a různých závazků v chování. Nepodceňujte význam našeho oddílu pro zlepšování povah vašich chlapců," vysvětluje Foglar, který proslul pod přezdívkou Jestřáb.
Kniha ho připomíná nejenom jako skautského vůdce, vychovatele a neúnavného organizátora, zvlášť půvabné a cenné jsou jeho junácké začátky, první tábory, moment, kdy prvně uslyšel "hymnu" Dvojky My pluli dál a dál.
Mimochodem, na takovém táboře se už v sedm hodin ráno nastupovalo k vlajce, obědvala se hrachová polévka a rýže se salámem. A tak, když v roce 1927 přijela na návštěvu do tábora sestra jednoho z členů Dvojky, zapsal i nafotil Foglar tu zvláštní událost, protože dotyčná připravila "na lihovaru hochům amolety".
Skauting vylučuje totalitu
Byl to právě Foglar, kdo zorganizoval návštěvu amerického znalce indiánských zvyklostí a autora Dvou divochů Ernesta Thompsona Setona v klubovně, když pobýval na konci třicátých let v Československu.
"Seton nechtěl podepisovat ani své knihy, tím méně pak nějaké vstupenky, programy, nebo dokonce čisté listy. Věděli jsme to, a přesto jsme si troufli! Udělali jsme barevnou stránku v kronice a teď jsme čekali!" popisuje Foglar. Seton se podepsal – a je to údajně jediný podpis, který fanouškům v Praze tehdy dal.
Dvojka s mladým Foglarem v čele navštívila i dnes ukrajinskou Koločavu, hoši se setkali s vrásčitým otcem Nikoly Šuhaje. To bylo v roce 1938, v době, kdy se Svojsík vrátil ze stalinského Sovětského svazu a prohlásil, že "skauting vylučuje totalitu a totalita vylučuje skauting".
Rok nato nacisté pozavírali část vůdcovského sboru Junáka. A poté skauti čelili hned dvěma historickým totalitám za sebou – nejprve fašismu a pak komunismu.
Ukázky z kroniky Foglarova skautského oddílu Dvojka (po rozkliknutí se otevře celá stránka)
Publikace Jestřáb kronikářem, která začíná v roce 1907 Foglarovým narozením, končí až u letopočtu 2013, i když spisovatel zemřel již v roce 1999. Zápis zní: Sto let aktivní činnosti oddílu pražská Dvojka, Hoši od bobří řeky. Modrá, Zelená, Žlutá a Červená družina, Jestřábe, nastupuje do třinácti vteřin, jako vždycky, Bílé to trvá trochu déle. Do oddílu přicházejí noví a noví chlapci.
Pokud se chcete dozvědět více o životě známých osobností, stáhněte si do své čtečky e-knihu v sekci životopisy na knihy.idnes.cz |