Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Flusser rozvrací zavedené kategorie přemýšlení

aktualizováno 
-
Jaké školy, jakého vlastně směřování byl filozof Vilém Flusser? A v jakém jazyce byl ukotven? Takto se může zeptat znejistělý čtenář, který projde autorovu "filosofickou autobiografii" Bezedno. Jednoduchou odpověď neposkytne ani kniha, ani životopisná fakta.
Flusser se narodil 12. května 1920 v Praze. Už v dětství a mládí vnímal realitu "dvojitě" skrze češtinu a němčinu. V roce 1940 utekl do Anglie (angličtinu zvládl, ale nestačil se do ní "vmyslit") a ještě téhož roku přesídlil do Brazílie. Osvojil si portugalštinu tak, že v ní hojně přispíval do tisku a přednášel. V roce 1972 vyřešil spory s brazilskou vojenskou vládou návratem do Evropy. Žil ve Francii a psal mimo jiné i francouzsky. Intenzivně cestoval. Po půl století navštívil Prahu; 27. listopadu 1991 nedaleko tohoto města, při těžké autohavárii, zemřel. Publikoval práce na téma filozofie jazyka, věd i komunikace a četné další texty. V knize Příběh ďábla (jednu verzi napsal německy, druhou portugalsky, zde vyšel překlad loni) spatřuje přítomnost ďábla v inklinaci života k řádu a k časnosti. Z autorova rozsáhlého, "bezedného" díla jsou česky ještě dostupné některé jeho kratší statě a studie, zejména o technicky vznikajících obrazech. Pro zastánce tradičního pojetí fotografie jsou Flusserova tvrzení velmi silnou kávou, neboť tomu, kdo mačká spoušť, filozof přisuzuje daleko menší míru svobody a originality, než jaká se předtím u fotografů předpokládala.
Flusser se permanentně nacházel v jakémsi mezičase a meziprostoru. Prostupoval hranicemi vědních oborů, filozofických koncepcí, kultur a médií. Jeho docenění i relativní věhlas se dostavily s určitým zpožděním v 80. letech, s definitivním etablováním (ale tím také zase už vyprazdňováním) postmodernismu. Flusserova myšlenková otevřenost, ovšem i těkavost a outsiderství svědčily jako výrazný argument pro oprávněnost postmodernismu, poněvadž své "postmoderní" vlastnosti filozof nezískal výhradně osobní, vrozenou výbavou, nýbrž výrazně se na nich podepsalo "nakopnutí" dějinami - autorův způsob pohybu ve světě, jež mu byl vnucen válkou, holocaustem a dalšími běsy dvacátého věku. "Kultury, které spatřil, poznal a pochopil ze vzdálenosti, neprožívá člověk jako působiště, na nichž by se mohl angažovat, nýbrž jako hrací plochy, z nichž může vybírat různé prvky, aby je po libosti opět sestavoval," uvedl filozof v Bezednu, jež sepsal německy v letech 1973-74 a k němuž jsou v nynější pražské edici ještě připojeny tři pozdější eseje a črty. Ony kultury filozof prožil ve stavu bezedna - tedy absurdnosti, existenciální vyvrácenosti ("Máme-li pocit bezednosti, hledáme religiózní řešení své situace, aniž je můžeme nalézt.").
Bezedno je značně originální autobiografií ne proto, že nese označení "filosofická" (důraz je prostě položen na podstatné události duševní a intelektuální, nikoli okolnosti hmotné), nýbrž pro své celkové řešení. Úvodní oddíl Monolog zpočátku zachovává chronologii a autor zahajuje vzpomínkami na předválečnou Prahu a vpád nacistů. Flusser o sobě mluví jako o něm, o člověku, o třetí osobě; distancí podporuje nemilosrdnost, neiluzivnost, "bezednost" pohledu. Podání Monologu je naprosto fascinující - málokdy čteme text tak břitký a "marnotratně" koncentrovaný. "Já" zůstává "oním" i v rozhodující části druhého oddílu, v Dialozích, kde Flusser plasticky portrétuje tucet svých brazilských přátel a partnerů v debatách. Přestože žádnou z těch osobností neznáme z jejího působení nebo díla, u každé si dokážeme představit, čím autora lidsky obohatila (a čím možná obdařil on ji). Ve třetím oddílu, Diskursech ("Od tohoto okamžiku budu popisovat to, co jsem dělal a dělám, abych změnil svět."), autor načrtává koncepce svých teorií. Bezedno tímto krátkým oddílem nevrcholí, ale pouze končí; Flusser chtěl v autobiografii později pokračovat...
Vilém Flusser nebyl systematik a završitel; pokoušel se dohlédnout za obzor, k příštím možnostem vnímání světa. Žánrovou platformou mu byl esej v jeho původním, experimentálním smyslu. Charakterizuje jej: "Esej, hybridní forma mezi básní a prózou, filosofií a žurnalismem, traktátem a pamfletem, kritikou a originalitou..." Bezedno je souborem esejů i jedním velkým esejem, vytvořeným trhaně i kontemplativně, povrchně i hluboce. Flusser vyžaduje specifické čtení, rigorózní i uvolněné, poněvadž jeho texty oscilují mezi genialitou a obsedantním kupením slov, mezi jednoznačnou informací a metaforou. On neříká, jak se věci bezpochyby mají, on čtenáře inspiruje tím, že mu rozvrací zavedené kategorie přemýšlení.
Vilém Flusser: Bezedno. Filosofická autobiografie. Přeložili Božena a Josef Kosekovi. Hynek, Praha 1998, 227 stran, náklad a cena neuvedeny.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký spisovatel Dan Brown představil na knižním veletrhu ve Frankfurtu svou...
Může prst mrtvého odemknout iPhone? Místo církve Brown pohoršil ajťáky

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Žádný bůh nepřežije vědu, soudí spisovatel Dan Brown. Tato myšlenka stála u zrodu jeho nové knihy Origin. V češtině vyjde v únoru příštího roku pod titulem...  celý článek

Motiv z obalu českého vydání knihy Otrok
RECENZE: Otrok se podobá dílu Paula Coelha. Chybí mu humor

Jak moc jsme otroky vlastních negativních myšlenek, obav, problémů, křivd a provinění? Útlý bestseller Otrok spisovatele Ananda Dilvara nachází prostřednictvím...  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.