Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Florenťané slibují víc, než nabízejí

  17:49aktualizováno  17:49
Výstava Florenťané ve Valdštejnské jízdárně v Praze volně navazuje na dvojici výstav Mezi erupcí a morem (1995) a Benátčané (1997). Po neapolském a benátském barokním malířství se nám Ladislav Daniel, hlavní autor všech tří akcí, snaží představit také umění medicejské Florencie. Má to však jednu zásadní chybu: tentokrát není moc co představovat. Příliš nepomáhá ani to, že vedle maleb jsou vystavovány i sochy, kresby, grafiky a užité umění, ani to, že barokní umění doplňují manýristická díla.

Florencie sice dala světu renesanci a byla jedním z nejvýznamnějších center manýrismu, ale od konce 16. století ztrácela na důležitosti. Žádný z velkých mistrů italského baroka ve městě dlouhodobě nepůsobil a je diskutabilní, zda je vůbec možné o florentském barokním umění hovořit jako o samostatné škole. Vzhledem k charakteru prezentovaného souboru by se také více hodil název „Prošli Florencií“. Hanse van Aachen či Jacquese Callota rozhodně nemůžeme považovat za typické Florenťany.

Zatímco díla neapolských i benátských umělců jsou v domácích sbírkách hojně a poměrně kvalitně zastoupena, florentských prací je u nás málo. Jde navíc většinou o průměrná díla od nepříliš významných umělců. Ačkoliv Ladislav Daniel hovoří o florentském malířství 17. století jako o dosud nedoceněném fenoménu, z vystavených obrazů stejně nejvíce upoutají portréty Agnola Bronzina a práce jeho žáka Alessandra Alloriho, tedy ještě manýristická díla.

Snaha spojit díla manýristická a barokní v jediný celek však nevyznívá přesvědčivě. Manýristická tradice hrála totiž v tvorbě florentských umělců 17. století menší roli než vliv soudobých římských či neapolských mistrů. Zařazení Bronzinových obrazů, dobře známých ze stálé expozice Národní galerie, a děl rudolfínského umění tak působí dojmem poněkud umělé snahy dodat výstavě na atraktivitě.

Největším zážitkem z expozice je tak nakonec asi návštěva přilehlé Valdštejnské zahrady jednak se sochami Adriena de Vries, žáka florentského manýristického virtuosa Giambologny, jednak se salou terrenou, již - stejně jako další místnosti Valdštejnova paláce - freskami vyzdobil ani ne dvacetiletý Florenťan Baccio del Bianco. Na výstavu s hrdým názvem Florenťané - Umění z doby medicejských velkovévodů to je však přece jen málo.


Florenťané - Umění z doby medicejských velkovévodů
Národní galerie - Valdštejnská jízdárna

Koncepce Ladislav Daniel
Výstava trvá do 18. srpna 2002

Reprízy

Muzeum umění Olomouc 26. září 2002 - 5. ledna 2003
Galerie výtvarného umění v Chebu 14. února - 6. dubna 2003


Florenťané - foto 2

Florenťané - foto 1

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Roman Franta: Masový běh (2016-2017)
OBRAZEM: Skol! Jizerská padesátka slaví, umělci se jí nechali inspirovat

Jedna z nejvýznamnějších zimních sportovních událostí v Česku, Jizerská padesátka, slaví letos padesátý ročník. Také k té příležitosti jsou od soboty až do 17....  celý článek

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.