|
Recenzi výstavy Florenťané najdete ZDE. |
Zastarale výstavu měří pojmem baroko, dnes slovem s vyprchalým významem pro výtvarný styl 17. a 18. století, a dokonce nesmyslně recenzuje - neexistující - „florentské barokní umění“. Předpojatě kritizuje spojení manýristického a barokního umění v jeden celek, i když na výstavě Umění z doby medicejských velkovévodů (1569-1737) je barokních snad jen pět obrazů a díla 16. století jsou organickou částí výstavy, rovnocennou dílům sedmnáctého století, florentského seicenta.
A nyní k hlavní perle recenze. „Je diskutabilní, zda je vůbec možné o florentském barokním umění hovořit jako o samostatné škole,“ píše Skřivánek. Přitom florentské seicento zařadily do popředí italských škol 17. století už osobnosti, o nichž se i naši studenti učí - jako Voss, Longhi, Mahon, Haskell, Rosenberg a Ewald - které o něm přednášely a pořádaly velké výstavy od Harvardu po Oxford. Literatura o florentském seicentu čítá stovky titulů.
K pochybnostem o kvalitě vystavených prací dodejme, že náš fond kreseb florentského seicenta, recenzentem přezíraný, má celoevropský význam a že z hvězd Florencie první velikosti jsou vystaveny téměř všechny. Chce snad recenzent osleple pochybovat o kvalitě vystavených obrazů Rosselliho, Vignaliho, Manzoniho, Furiniho, Dolciho ad.? Kdo nevidí, nevidí.
Jsou tu ovšem také cizinci Callot, Vries, Sustermans a Mehus, kteří ve Florencii vytvořili svůj styl. Přistěhovalí cizinci totiž formovali podobu slohu v evropských městech již od 16. století, od Dürera v Benátkách po Rubense a Florenťany v Římě a Aachena a Sprangera v Praze, kteří ve Florencii byli sice krátce, ale pro vztah Prahy s Florencií na výstavě nesměli chybět ani oni, ani Adriaen de Vries, Castrucciové a Baccio del Bianco se svými pražskými freskami.
Spoluautoři katalogu výstavy B. Bukovinská, E. Fučíková, J. Chlíbec, L. Konečný, P. Přibyl, O. Pujmanová, D. Stehlíková a M. Togner by se badatelsky nevěnovali neexistující nebo nekvalitně u nás zastoupené škole!
A tak recenzentovi nabízím, aby si doplnil své vědomosti na katedře dějin umění Filozofické fakulty UP, kde se florentské seicento přednáší, aby příště neodrazoval návštěvníky od příležitosti uvidět florentské umění v ojedinělém vizuálním kontextu Florenťany vyzdobeného Valdštejnského paláce a zahrady, kam tak uvedli italské seicento, východisko českého umění 17. a 18. století.
|
Florenťané - Umění z doby medicejských velkovévodů |
|
Koncepce Ladislav Daniel |
|
Reprízy |
|
Muzeum umění Olomouc 26. září 2002 - 5. ledna 2003 |
 Florenťané - foto 2 |
 Florenťané - foto 1 |
