Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Florenťané, jak je neznáme

  14:09aktualizováno  14:09
Některé recenzenty je třeba seznámit s problémem, zejména když píšou se záměrem věci uškodit, aniž jí rozumějí. V článku Jana Skřivánka, který v MF DNES 22. června recenzuje výstavu Florenťané - Umění z doby medicejských velkovévodů, probíhající do 18. srpna ve Valdštejnské jízdárně, se autor jako brněnský student dějin umění cítí být odborníkem. Avšak jeho povrchnost, diletantismus a neznalost dvacet let starých odborných stanovisek je zarážející.

Recenzi výstavy Florenťané najdete ZDE.


Zastarale výstavu měří pojmem baroko, dnes slovem s vyprchalým významem pro výtvarný styl 17. a 18. století, a dokonce nesmyslně recenzuje - neexistující - „florentské barokní umění“. Předpojatě kritizuje spojení manýristického a barokního umění v jeden celek, i když na výstavě Umění z doby medicejských velkovévodů (1569-1737) je barokních snad jen pět obrazů a díla 16. století jsou organickou částí výstavy, rovnocennou dílům sedmnáctého století, florentského seicenta.

A nyní k hlavní perle recenze. „Je diskutabilní, zda je vůbec možné o florentském barokním umění hovořit jako o samostatné škole,“ píše Skřivánek. Přitom florentské seicento zařadily do popředí italských škol 17. století už osobnosti, o nichž se i naši studenti učí - jako Voss, Longhi, Mahon, Haskell, Rosenberg a Ewald - které o něm přednášely a pořádaly velké výstavy od Harvardu po Oxford. Literatura o florentském seicentu čítá stovky titulů.

K pochybnostem o kvalitě vystavených prací dodejme, že náš fond kreseb florentského seicenta, recenzentem přezíraný, má celoevropský význam a že z hvězd Florencie první velikosti jsou vystaveny téměř všechny. Chce snad recenzent osleple pochybovat o kvalitě vystavených obrazů Rosselliho, Vignaliho, Manzoniho, Furiniho, Dolciho ad.? Kdo nevidí, nevidí.

Jsou tu ovšem také cizinci Callot, Vries, Sustermans a Mehus, kteří ve Florencii vytvořili svůj styl. Přistěhovalí cizinci totiž formovali podobu slohu v evropských městech již od 16. století, od Dürera v Benátkách po Rubense a Florenťany v Římě a Aachena a Sprangera v Praze, kteří ve Florencii byli sice krátce, ale pro vztah Prahy s Florencií na výstavě nesměli chybět ani oni, ani Adriaen de Vries, Castrucciové a Baccio del Bianco se svými pražskými freskami.

Spoluautoři katalogu výstavy B. Bukovinská, E. Fučíková, J. Chlíbec, L. Konečný, P. Přibyl, O. Pujmanová, D. Stehlíková a M. Togner by se badatelsky nevěnovali neexistující nebo nekvalitně u nás zastoupené škole!

A tak recenzentovi nabízím, aby si doplnil své vědomosti na katedře dějin umění Filozofické fakulty UP, kde se florentské seicento přednáší, aby příště neodrazoval návštěvníky od příležitosti uvidět florentské umění v ojedinělém vizuálním kontextu Florenťany vyzdobeného Valdštejnského paláce a zahrady, kam tak uvedli italské seicento, východisko českého umění 17. a 18. století.

Florenťané - Umění z doby medicejských velkovévodů
Národní galerie - Valdštejnská jízdárna

Koncepce Ladislav Daniel
Výstava trvá do 18. srpna 2002

Reprízy

Muzeum umění Olomouc 26. září 2002 - 5. ledna 2003
Galerie výtvarného umění v Chebu 14. února - 6. dubna 2003


Florenťané - foto 2

Florenťané - foto 1

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Fotografie nominované na ceny Czech Press Photo 2017
Prohlédněte si snímky nominované v prestižní soutěži Czech Press Photo

Do letošního ročníku se přihlásilo 482 tvůrců s 7 277 fotografiemi. Mezi snímky, které vybrala mezinárodní porota, jsou i díla našich fotografů Petra Topiče,...  celý článek

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.