Filmy, které neodjely z berlínského festivalu s prázdnou

Duch hesla Akceptujte odlišnost, uvedeného na plakátech 52. filmového Berlinale, nepochybně ovlivnil výběr hlavního programu, za nějž poprvé odpovídal nový ředitel Dieter Kosslick. Respektování odlišnosti je demokratickým principem, nemusí však vždy vést ke zvýšení kvality. Na druhé straně nutno uznat, že festival byl pestrý, dobře organizovaný a nechyběli mu diváci ani společenský lesk. Jaké tedy byly oceněné filmy?

Vedle děl typu Shipping News Lasseho Hallströma či Nebe Toma Tykwera, určených už výrobními náklady či hvězdným obsazením širšímu publiku, soutěžily i snímky pořízené takříkajíc za pár korun - jako prvotina Australana domorodého původu Ivana Sena Pod mraky. Právě tato road-movie nahlížející z různých úhlů problém rasové diskriminace si odnesla Cenu za debut, udělovanou letos poprvé zvláštní porotou.

Nákladným rozpočtem neoslňoval ani dánský příspěvek Menší nehody, jemuž hlavní porota udělila cenu Modrý anděl za nejlepší evropský film. Poprvé dal berlínský festival najevo, že hodlá brát vážně animovaný film: zařadil nové dílo japonského tvůrce Hajao Mijazakiho, jehož proslavila ve světě populární Princezna Mononoke. Porotce okouzlila výprava dívenky do fantastického světa natolik, že se rozhodli rozdělit Zlatého medvěda ex aequo mezi japonský animovaný film uváděný pod názvem Spirited Away a film režiséra Paula Greengrasse Krvavá neděle.

Krvavá neděle je mimořádně autentická evokace událostí tragického dne roku 1972, kdy britské jednotky střelbou na pokojný protestní pochod v severoirském městě připravily o život třináct lidí. Film patřil mezi poměrně velký počet soutěžních děl s politickým tématem. Z nich mohl s Krvavou nedělí soupeřit v emocionální působivosti film Marka Forstera Monster's Ball, s jehož scénářem tvůrce dlouho marně obcházel americká studia. Nikoli náhodou: drsný příběh rodiny Grotowských, v níž se profese kata dědí z otce na syna, vyznívá nejen jako protest proti trestu smrti, ale i jako obžaloba hluboce zakořeněného jižanského rasismu. Představitelka vdovy po popraveném černošském odsouzenci Halle Berryová, nominovaná už na Oscara, byla vyznamenána jako nejlepší herečka Stříbrným medvědem. Monster's Ball předurčují k diváckému úspěchu jak dramatický příběh, tak i odvážná erotická scéna. Zato pro nadměrnou délku se takového ohlasu asi nedočká - i přes zajímavě zpracované téma kolaborace - dílo francouzského klasika Bertranda Taverniera Propustka, situované do filmařského prostředí Francie za druhé světové války. Jeden z představitelů, Jacques Gamblin, si zaslouženě odnesl Stříbrného medvěda za herecký výkon, dalšího dostal autor hudby, Antoine Duhamel.

Ze čtveřice soutěžních německých filmů si Baader, snímek o zloději aut, který se stal členem teroristické skupiny, odnesl Cenu Alfreda Bauera. Zaujal však v prvé řadě film Halbe Treppe režiséra Andrease Dresena - porota mu udělila Stříbrného medvěda jako zvláštní cenu. Jde o neotřele natočený příběh dvou manželských dvojic z východního Německa, prožívajících krizi středního věku. Dílo na svou stranu získalo diváky i kritiku. V tom se mu vyrovnal film Francouze Francoise Ozona 8 žen, jehož hvězdné herečky byly vyznamenány za mimořádný umělecký přínos. A Otar Iosseliani získal Stříbrného medvěda za režii dalšího francouzského soutěžního díla, V pondělí ráno: v humorně nostalgickém příběhu o touze vymanit se ze všednosti nezapřel sepětí s poetikou svých gruzínských začátků.

Stříbrného medvěda dostala Halle Berryová.