Jedná se o "apokalyptickou reality show". Šest postav, zvolených tak, aby se mezi nimi daly předpokládat konflikty, souhlasí s tím, že stráví měsíc ve sklepě, odříznuti vnějšího světa, protože "jako vypukla válka, dům se zřítil.
Je třeba čekat, až se k nim prokopou nebo neprokopou zachránci. Vydrží-li všichni měsíc, dostane každý milion, hru může kdokoli kdykoli ukončit – ale tím zmaří šance i zbylým pěti.
Další reality show, řekneme si dnes. Před rokem film odmítla ČT podpořit s odůvodněním, že se jedná o téma příliš vykonstruovaně fantastické.
Film přesto vznikl, všichni pracovali s velkým vnitřním zaujetím a nedostali honoráře. Uveden do kin nebyl – tvůrci už nemají na výrobu kopií.
ČT o něj zájem nemá – když je těch reality show dnes tolik! Ač by se mohla radovat, že má v ruce zajímavý – a laciný – triumf: dramatické zpracování tématu, které se těší takovému diváckému zájmu je přece věc nanejvýš časová!
Zatím mají tvůrci smůlu. Budou ji mít navždy? Jednu z hlavních postav filmu Všichni do jednoho ztvárnila Alice Šnirychová, jiný příklad umanutého Smolíčka pacholíčka v boji s časem.
V divadle Na prádle hraje spolu s Martinou Venigerovou hru Jaczka Janczarského Umřít smíchy. Je to ušlechtilé a nákladné hobby, dvě profesionální herečky statečně doplácejí na každé představení.
Sama hra je pěkný příklad míjení se v čase: Vznikla v roce 1980 jako pozdní pohrobek Mroszkovy poetiky, v Polsku měla úspěch, u nás byla opětovně zakazována.
Za socialismu, kdy by její hořká žalářová komika jistě nalezla odezvu, se uvedení nedočkala, nyní, patnáct let poté, se už mnohé narážky staly historickými. Což nijak nezmenšuje heroické úsilí obou hereček, jejich touhu hrát, sdělovat, rozesmávat, dojímat. Oba projekty rozhodně zaslouží podporu. Dostanou ji?
