„Už jsme se dohodli. Dalšího člena autorského týmu hledáme,“ oznámil producent Petr Jákl mladší.
„Je to tak, právě se chystám jet za panem Kajínkem do Valdic,“ potvrdil Renč, filmař mnoha zájmů. Vrátil se z natáčení dokumentu v Afghánistánu a po Románu pro ženy, který už vidělo téměř čtyři sta tisíc lidí, by měl převést na plátno další předlohu Michala Viewegha, Případ nevěrné Kláry.
Co přijde na řadu dříve? „Příprava na film o Kajínkovi bude asi delší,“ odhaduje, že takový projekt nelze točit už za půl roku.
Renč ještě netuší, kdy se dokončí scénář a kdy začne realizace, natož kdo bude hrát klíčovou postavu, ale zato ví, že by chtěl snímek natočit ve stylu francouzského Leona a že v příběhu mediálně nejznámějšího českého vězně nehodlá hledat povrchní senzace.
„Nečekejte žádnou komerční slátaninu ani bulvár. Takové efekty jako slaňování při útěku z vězení mě nezajímají. Já vidím silné téma v policejním pozadí a zvůli, to je podstatné,“ tvrdí Renč.
Kajínkův případ zajímá i jiné zdejší tvůrce. Producent Jan Nejedlý už plán zfilmovat Klímovu knihu o Kajínkovi opustil, ale ve hře je stále chystaný snímek Jiřího Svobody, kterého se ujal producent Adam Dvořák.
„U pokusů ztvárnit daný příběh bez osobnostních práv a smlouvy uzavřené s panem Kajínkem budeme postupovat podle práva,“ prohlásil producent Jákl. „Na toho, kdo bude propagovat komerční audiovizuální projekt jako příběh pana Kajínka nebo použije jeho jméno k propagaci takového projektu, bude podána žaloba,“ varuje.
„Svoboda s Dvořákem již příslušný paragraf občanského zákoníku porušili tím, že propagují svůj filmový projekt pod názvem Jiří Kajínek: Nájemný vrah, nebo český Monte Christo?, proto zvažujeme společně s právníky pana Kajínka podání žaloby. Pokud jejich aktivity přestanou, vynasnažíme se situaci řešit jinak než soudní cestou,“ dodal Jákl. Úvahy o případné žalobě potvrdili rovněž Kajínkovi právníci Klára Slámová a Kolja Kubíček.
„Zatím jsme od nich žádné vyrozumění nedostali, takže se k tomu ani nemohu vyjádřit. Naše plány trvají,“ věří stále Dvořák, že k inspiraci veřejně známou kauzou nejsou práva nutná. Protistrana však cituje znalce autorského práva Petra Kalenského, podle nějž „použít životní příběh Jiřího Kajínka lze jen se souhlasem pana Kajínka. Pokud ho někdo použije jako námět, nesmí jednotlivé údaje, události či fakta vést k závěru, že jde o příběh určité osoby.“
