Tvrdí, že takový zájem nepamatuje: ani jedna kopie nebude den ležet ladem, kina si film blokují na delší dobu, než mají ve zvyku. A na předpremiéře v Ostravě se naplnila Jírova zásada: Vyprodané ať je první představení, škoda, když je plno až na tom posledním.
Zájem diváků se dá odvodit od úspěšnosti Indiánského léta: to vyprávělo o prvních láskách, kdežto Návrat idiota líčí takzvané "druhé lásky", které zažívají lidé mezi dvaceti a třiceti. Do milostného a sourozeneckého čtyřúhelníku vstupuje Idiot: podle Gedeona protimluv, člověk s krásnými vlastnostmi, pro které je vyloučen ze společnosti. "To není můj nápad, ale Dostojevského," připomíná režisér román, odkud přivedl dojemně i směšně čistého hrdinu do současného města před Silvestrem.
Už na nárys scénáře představený v Mannheimu se "chytila" coby koproducent německá ZDF, postupně k ní přibyly Česká televize, grant státního fondu kinematografie, firmy Cinemasound a Stillking Films. "Teď se chystáme na květnové mezinárodní festivaly a zdá se, že máme šance i v zahraniční distribuci," dodává výkonný producent Petr Oukropec, v jehož společnosti Negativ byl Návrat idiota natočen; stál přibližně dvacet milionů korun.
Gedeonově smutné komedii věřil celý tým. "Věděla jsem, že to bude výjimečný film, jen jsem dočetla scénář," tvrdí herečka Anna Geislerová, představitelka Anny. Její kolegyně Tatiana Vilhelmová (ve filmu Olga, sestra Anny i její sokyně v lásce) říká: "Já si byla jistá, protože i Indiánské léto bylo výjimečné." Mezi oběma hrdinkami stojí Jiří Langmajer, který před kamerou zažívá slavný návrat, situaci komplikuje příjezd jeho "bratra" (Jiří Macháček), nad mládeží vrtí hlavou maminky - potenciální tchyně Zdena Hadrbolcová a Jitka Smutná. A do složitých vztahů, nevěr a zrad se zaplétá Pavel Liška coby "idiot" František v legračním červeném kulichu, z něhož si utahují i dívky z tanečních včetně Anny Polívkové, dcery Bolka Polívky. "Bylo těžké udržet se na hraně, občas mi režisér říkal - nehraj mi tu idiota, jindy jsem se ptal já, jestli už nejsem moc ukňouraný," přiznal Liška. Prozradil i Gedeonův trik, jak dosáhnout herecké přirozenosti: dá-li prý povel "céčko", žádá civilismus, a občasné "déčko" znamenalo - musí to být jako dokument.
Zájem diváků se dá odvodit od úspěšnosti Indiánského léta: to vyprávělo o prvních láskách, kdežto Návrat idiota líčí takzvané "druhé lásky", které zažívají lidé mezi dvaceti a třiceti. Do milostného a sourozeneckého čtyřúhelníku vstupuje Idiot: podle Gedeona protimluv, člověk s krásnými vlastnostmi, pro které je vyloučen ze společnosti. "To není můj nápad, ale Dostojevského," připomíná režisér román, odkud přivedl dojemně i směšně čistého hrdinu do současného města před Silvestrem.
Už na nárys scénáře představený v Mannheimu se "chytila" coby koproducent německá ZDF, postupně k ní přibyly Česká televize, grant státního fondu kinematografie, firmy Cinemasound a Stillking Films. "Teď se chystáme na květnové mezinárodní festivaly a zdá se, že máme šance i v zahraniční distribuci," dodává výkonný producent Petr Oukropec, v jehož společnosti Negativ byl Návrat idiota natočen; stál přibližně dvacet milionů korun.
Gedeonově smutné komedii věřil celý tým. "Věděla jsem, že to bude výjimečný film, jen jsem dočetla scénář," tvrdí herečka Anna Geislerová, představitelka Anny. Její kolegyně Tatiana Vilhelmová (ve filmu Olga, sestra Anny i její sokyně v lásce) říká: "Já si byla jistá, protože i Indiánské léto bylo výjimečné." Mezi oběma hrdinkami stojí Jiří Langmajer, který před kamerou zažívá slavný návrat, situaci komplikuje příjezd jeho "bratra" (Jiří Macháček), nad mládeží vrtí hlavou maminky - potenciální tchyně Zdena Hadrbolcová a Jitka Smutná. A do složitých vztahů, nevěr a zrad se zaplétá Pavel Liška coby "idiot" František v legračním červeném kulichu, z něhož si utahují i dívky z tanečních včetně Anny Polívkové, dcery Bolka Polívky. "Bylo těžké udržet se na hraně, občas mi režisér říkal - nehraj mi tu idiota, jindy jsem se ptal já, jestli už nejsem moc ukňouraný," přiznal Liška. Prozradil i Gedeonův trik, jak dosáhnout herecké přirozenosti: dá-li prý povel "céčko", žádá civilismus, a občasné "déčko" znamenalo - musí to být jako dokument.
