Nenápadný maloměstský podnikatel zatím řečnil jenom na svatbách. Jenže pak pro něj majitel reklamní agentury udělá na zakázku prezidentskou volební kampaň. Vítěznou kampaň - za pouhé dva měsíce. Dá se vyrobit modla lidu uměle?
V příběhu, jejž vypráví film Kandidát, to odborníci dokážou. Na koprodukční snímek, který měl slovenskou premiéru loni na podzim a do Česka vstoupí 27. února, se přišli podívat i zdejší neúspěšní uchazeči o post na Pražském hradě. V hledišti se sešli někdejší rivalové Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Jiří Dienstbier či Karel Schwarzenberg. A přiznali, že jisté prvky reality film obsahuje.
"Úplně uměle od nuly se idol národa vytvořit nedá, k tomu jsou zapotřebí jisté předpoklady, jimž se souhrnně říká charizma. Ale lze tomu do jisté míry pomoci," míní Schwarzenberg.
Film sleduje zákulisí politických bojů na způsob špionážní hry. Aniž tuší, že sám je sledován, rozvíjí král reklamních triků kampaň snů. Nejprve se v rodokmenu outsidera najdou stopy, které naznačují jeho spřízněnost s národním buditelem, což zabírá, průzkumy už naznačují těsné vítězství nováčka, ale strůjce hry nenechá nic náhodě. Chce jasnou výhru. Což znamená vytvořit roli mučedníka: pomocí předstíraného atentátu, a pokud možno na posledním mítinku pouhý den před volbami.
Hra na skutečnost
"Lidé se dají strhnout tak na dva tři týdny, ale pak by jim začal chybět pevný základ. Princip mučedníka funguje, ale taky dlouho nevydrží. A hlavně ať to nikdo nebere jako radu," směje se Franz. Podle jeho zkušenosti má volební kampaň tři fáze. "V první vládne nadšení bez estrádních prvků. V druhé nastoupí profesionální tým. A ve třetí přijde tvrdá strategie, která se zjevně neobejde bez peněz," shrnul Franz. Do prezidentské volby by šel znovu, prý jen kdyby byla poptávka.
Příběh Kandidát natočil podle knižní předlohy Jonáš Karásek a svedl dohromady herce z obou zemí někdejší federace: o role se podělili mimo jiné Marek Majeský, Michal Dlouhý, Roman Luknár, Pavel Nový, Michal Kubovčík nebo Alice Bendová.
Příběh o síle manipulace si pohrál i s faktem, že tvář titulního hrdiny nikdy plně neukáže. Tvůrci začali vydávat svého kandidáta za skutečně žijícího člověka s vlastní minulostí, názory a charakterem. Vytvořili mu dokonce účet na sociální síti, kde pravidelně zveřejňoval své postřehy; v současnosti už má smyšlený politik, jenž měl původně jen rozčeřit stojaté vody a ubrat ostatním pár hlasů, přes tisíc "přátel".
