Nejnovější várku polemik odstartovala zpráva, že na jejich filmový životopis s názvem Bratři dal Státní fond kinematografie patnáct milionů korun. „Platíme pomník vrahům,“ křičí odpůrci.
Což je směšné z několika důvodů.
Zaprvé, patnáct milionů není ani pětina celkového rozpočtu na dobový film z 50. let. Zadruhé, zdaleka nejde o rekordní sumu, natožpak záruku, že film vůbec vznikne. Na rovněž hojně diskutovanou předělávku Švejka dal fond sedmnáct milionů a po třech letech se stále ještě netočí, naopak 23 milionů na příběh Josefa Myslivečka prošlo bez bouří, neboť slavného skladatele málokdo zná.
Zatřetí, co my vlastně víme? Třeba je scénář Bratrů naprosto geniální, třeba z něj Mašínové nevyjdou ani černí, ani bílí, třeba si je zahrají hollywoodské hvězdy, které pak Česku darují miliardu na památník obětí totality.
Nebo je geniální naopak konkurenční verze téže látky o Mašínech pojmenovaná podle knihy Zatím dobrý, která o grant žádala také, ovšem marně.
Anebo je vůbec nejgeniálnější seriálový projekt věnovaný celému rodu Mašínových, ohlášený pod pracovním názvem Babička... a ti druzí již před deseti lety – načež se odmlčel. Protože zapáté, a to je největší paradox, o Mašíny válčí nejen dva ideové tábory, nýbrž také filmaři. Tady jsou stručná fakta.
Nejprve režisér Tomáš Mašín připravoval film podle knihy Jana Nováka Zatím dobrý. Už na tehdejší scénář dostali grant, ale protože další investice na realizaci chyběly, peníze se vracely.
Pak si režisér našel jiný tým, Novák své jméno z přepisovaného scénáře stáhl, ale ještě stihl filmaře seznámit s jedním z bratrů, Josefem Mašínem, od něhož režisér podle Nováka koupil osobnostní práva na jeho příběh, zatímco Novák má práva ke své knize, kterou bratři rovněž posvětili.
Občanský průkaz, který doputoval s Josefem Mašínem až do svobodné západní zóny v Berlíně.
Právně vzato by tedy mohly vzniknout obě varianty příběhu bratrů Mašínových, potažmo i televizní série, založená pro změnu na autobiografické knize Zdeny Mašínové. Ale má taková přebíjená ještě smysl? Za deset let budování, bourání a přepisování filmových nadějí už kniha Zatím dobrý vyšla i v podobě komiksu, který se překládá do několika jazyků; Novák natočil portrét rodu Mašínových pro cyklus GEN – Galerie elity národa, z jehož materiálu lze sestřihat vydatný dokument; Josefův bratr Ctirad Mašín zemřel; jejich sestra Zdena získala konečně zpět rodinný statek, kde chce vytvořit muzeum.
A při každé takové zmínce se vzedmula stejná vlna argumentů pro a proti. Kupodivu i třicet let po nabytí svobody se internetoví diskutéři dopouštějí výroků typu „po Kajínkovi a Krejčířovi už nějaký film o Mašínech málokoho překvapí“.
Snad zrovna proto by se točit měl. I když má tu smůlu, že se nebude posuzovat film sám, nýbrž zase pouze a právě Mašínové.
