Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fillův žák Grygar dokazuje, že je objevnější než jeho učitel

  7:22aktualizováno  7:22
V pražské Galerii Zdeněk Sklenář je vystavená na první pohled zvláštní kombinace – jediné dílo Emila Filly nazvané Hlava muže s cylindrem z roku 1914 čelí souboru akustických kreseb Milana Grygara a videím z jeho tří akcí.

Emil Filla - Hlava muže s cylindrem,1914 | foto: REPRO GALERIE ZDENĚK SKLENÁŘ

Spojení těchto dvou známých českých autorů je však nejenom logické, ale i pozoruhodné a objevné. Grygarovy akustické kresby jsou totiž k vidění poprvé, i když od jejich vzniku uplynulo už čtyřicet let.

Logické je jejich spojení nejenom v tom, že Grygar byl Fillův žák, ale i v inspiraci s hudbou a zvukem – zatímco Filla na svých kubistických obrazech často a rád zachycoval hudební nástroje, Grygar v šedesátých letech vytvořil zvukovou kresbu. Uvědomil si souvislost mezi zvukem a časem, zvuk je mu tím, čím je malíři barva.

Kreslící slepice

Přitom rozhodně nejde o hudbu, spíš o vizuální pojetí zvukových stop, polyfonii, fascinaci rytmem. Grygar obtiskoval zvoneček, kreslil hřebenem na sbírání borůvek či vytvářel kresbu pomocí mechanických hraček.

Z výstavy Emil Filla a Milan Grygar

Právě na záznamu akce Živá kresba skáčí barevné slepice – hračky, kterým autor coby kouzelník vkládá do zobáčků zapálené sirky. Na principu náhodného záznamu tak na papíře pod hračkami vzniká kresba uhlíkem.

Přestože je Emil Filla známějším z dvojice, může být paradoxně to, co vystavuje Grygar, objevnější. Filla "jen" přejal kubistické principy, zatímco Grygar v období vzniku geometrické abstrakce objevil něco zcela nečekaného.

 Z výstavy Emil Filla a Milan Grygar

Unikátním dokladem toho je i video zachycující koncert bubeníka hrajícího podle hmatové partitury – Grygar obtiskoval své prsty a podle jejich náhodného rozložení na notových linkách hudebník bubnuje. Grygara v roce 2001 pozvali do newyorského Drawing centra, kde jeho performance sklidily nečekaný úspěch. U nás o nich ví málokdo.

Ke každé z vystavených akustických kreseb je v galerii připojený i přehrávač zvukového záznamu, takže je paralelně možné nejenom sledovat obraz, ale poslouchat i záznam jeho vzniku – tedy zvuk točící se káči, skřípání pera, cinkání zvonečku.

Milan Grygar je známý také jako grafický designér a autor mnoha desítek filmových plakátů.V Galerii Zdeněk Sklenář je k vidění překvapivá konfrontace i polozapomenuté období české vizuální kultury.


Emil Filla a Milan Grygar
Galerie Zdeněk Sklenář, Praha.
Výstava trvá do 14. listopadu
HODNOCENÍ MF DNES 80 %





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Papírové hlavy z řady Lowpolya a jejich autor Ivan Zabíral
V kadeřnictví se nemusí jen stříhat vlasy. Mohou sem i zvířecí hlavy

Se zajímavým konceptem do Prahy přišel kadeřnický salon Joshua. Ve svých prostorách se rozhodl otevřít dočasnou, takzvanou pop up galerii. Od minulého týdne...  celý článek

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.