Filip Renč - Na vlastní nebezpečí, snímek z natáčení nového filmu Filipa Renče | foto: David Port

Filip Renč: Nový film točíme na krev

  • 8
Filip Renč věděl, že to bude nejtěžší natáčení, jaké zažil. Štáb akčního psychothrilleru Na vlastní nebezpečí s sebou na divokou řeku do Bosny a Rumunska vezl nejen rafty, na nichž hrdinové plují.

Ve výbavě tým měl i stany vytápěné hořáky pro chladné horské noci, neopreny do studené vody, stovky dávek séra proti uštknutí černou zmijí. Taky lékaře a kaskadéry pro skok z dvacetimetrových vodopádů.

Zdálo se, že jsou připraveni. Přesto skutečnost předčila jejich představy. Obraz natáčení, jehož poslední klapka má padnout zítra, lze složit z „deníku“ - Renčových SMS zpráv.

20. června
Jsme na dně, nejde to fyzicky vydržet. Herci dělají až na jednu výjimku všechny nebezpečné akce sami. Máme několik zranění - raněný kaskadér, rumunská herečka Raluca v šoku a Bozko se málem utopil pod válcem. Miroslav Krobot visel nad dvacetimetrovým vodopádem, je vynikající. Jiří Langmajer i Filip Blažek jsou fyzicky velmi odolní a připravení, jen já už skoro nemůžu. Točíme na krev.

24. června
Zdravíme ještě z Bosny. Jsme všichni naživu, i když natáčení kolikrát nemá daleko k filmu Apokalypsa. Všichni jsou už naprosto grogy, ale skvělí, herci vyčerpaní, ale fantastičtí. Párkrát šlo skutečně o kejhák, ale následky zatím naštěstí nic vážného. Všechno stíháme, obrázky jsou neuvěřitelné, zítra se přesouváme do Rumunska. Jsem hrozně unavený a hrozně šťastný.

26. června
Natáčení v Bosně úspěšně dokončeno, přejíždíme do Rumunska. Jsme úplně na dně. Produkce se na nás vykašlala, přebírám ji sám. Nikdo nám nedal najíst ani napít. Ale třeba je to daň za ty skvělé záběry, které už máme.

27. června
Jsme úplně v háji. Kamerové auto mělo těžkou nehodu a Langmajera bolí záda. Hudební skladatel Kraft si zlomil rameno. Docela hustá bilance.

28. června
Apokalypsa pokračuje. Langmajer si záda po jednom pádu úplně odrovnal, má velké bolesti, je to zralé na operaci. Hlavní osvětlovač se přizabil v autě a je po operaci nohou. Nevím, jestli to dotočím. Peklo.

6. července
Jedeme podle plánu, ale za hranicemi lidských možností. Je to válečné tažení, které nám všem změní život. Doufám, že to z toho filmu bude znát. Víc nejde vydržet. Už jen pár dní. Jsme na konci s dechem. Langmajer dohrává s bolavou páteří. Větší peklo nejde prožít.

7. července
Já už totálně dojíždím. Není to ani tak filmovačka jako kurz sebeovládání. Denně dělám ráno v pět hodin padesát kliků, abych se z toho nezbláznil. Zhubl jsem pět kilo, padají ze mě všechny kalhoty. Pásek zapínám na poslední dírku a stejně to nestačí.

9. července
Blíží se finále. V sobotu bychom měli být hotoví! Nemáme skluz. Nechce se mi domů. Zažíváme něco neopakovatelného. Myslím, že to bude první nízkorozpočtový velkofilm na světě. Dotáhneme to do konce, i kdyby se nám všem totálně zhroutil soukromý život.

12. července
Čekají nás poslední nabité tři dny. Štáb už funguje jen z podstaty, ale funguje. Kameraman Hojda má neuvěřitelnou vytrvalost, i můj asistent Kačírek. Čekají nás ještě náročné scény zabíjení ve vodě a noční akce. Navlékám neopren, v osm ráno budu stát na dně Černé řeky. Už jsem na to balkánské peklo tak zvyklý, že bych odsud nejraději odjel točit někam do džungle. Jen ne do Prahy. K EU to tady má opravdu daleko.

,