Filharmonie se vzpamatuje nejdříve za dva roky

Dvořákova síň pražského Rudolfina, sídlo České filharmonie, by mohla být zprovozněna koncem září. Ale i poté budou pokračovat opravy technického zázemí, zasaženého nedávnými povodněmi. Na znovuotevření tohoto sálu - který sám o sobě byl ušetřen - čeká nejen náš první orchestr, ale i další tělesa a soubory, které si síň pronajímají.

Do Španělského sálu
"Za několik dní budeme moci svítit, takže to vypadá, že 22. září bychom mohli pustit do Dvořákovy síně Pražský komorní orchestr, který má nasmlouvány zahraniční sólisty a rozhodně by chtěl svůj program odehrát," uvedl ředitel filharmonie Václav Riedlbauch. Do té doby se koncerty buď překládají jinam, nebo ruší. Svůj vlastní zahajovací koncert sezony odehraje Česká filharmonie 7. září ve Španělském sále Pražského hradu, který si pronajala. Ředitel zároveň dodal, že ani po obnovení provozu nebudou podmínky nějaký čas beze zbytku takové, na jaké si zvykli umělci i diváci. V havarijním stavu zůstává například vzduchotechnika. "Vzduch nemůžeme obměňovat pomocí klimatizace, nýbrž klasickým způsobem - okny," upozornil ředitel.

Ředitel včera pozval novináře do Rudolfina a provedl je zavlhlými podzemními prostorami. Na stěnách je zřetelně vidět, kam se voda dostala; například v místnosti, kde se nachází elektrická centrála, vystoupala do dvou metrů. "V suterénu se utvořilo jezero o rozloze asi pět tisíc metrů čtverečních," popisuje Riedlbauch.

Naštěstí se podařilo včas zachránit archiv a notové materiály, které se nyní suší v kavárně Rudolfina. Vlastní škody způsobené vodou podle Riedlbaucha přesáhnou devadesát milionů korun. Ztráty bude mít filharmonie též z neuskutečněných pronájmů. To vše se promítne do každodenní činnosti filharmonie. Už teď je například jasné, že bude muset o půl roku posunout natáčení symfonií Bohuslava Martinů s Jiřím Bělohlávkem pro firmu Supraphon.

"Z následků povodní se budeme ekonomicky vzpamatovávat přinejmenším dva roky," konstatuje Riedlbauch. Příjmy České filharmonie plynou - vedle státního příspěvku - hlavně ze zahraničních turné a z pronájmů prostor v Rudolfinu. "Jenže v obou případech musíme dodržovat jisté zásady. V dnešní době nemůžeme v zahraničí enormně stupňovat naše požadavky na honoráře za zájezdy. A také nemůžeme do Rudolfina pustit jakoukoli komerční aktivitu, jakýkoli hudební žánr. Vždy musí zůstat nějaká dramaturgická hranice," zdůrazňuje Riedlbauch. Slibuje nicméně, že vedení filharmonie bude všemožně hledat zdroje příjmů. "Jedním takovým by mohly být například doprovodné akce ke koncertům," uvažuje.

Byla to dobrá škola
Finanční pomoc už filharmonii přišla zvenčí. Například německá ambasáda jí věnovala padesát tisíc eur. Přispěl též šéfdirigent Zdeněk Mácal, který v současnosti pobývá ve Spojených státech.

Třebaže má za sebou vypjaté týdny, kdy nocoval v Rudolfinu a svítil si baterkou, ředitel Václav Riedlbauch se k nedávným dramatickým okamžikům snaží přistupovat vyrovnaně. "Byla to zkrátka dobrá škola, ověřili jsme si, co tahle budova umí, jak reaguje a co dělat, aby se něco takového neopakovalo."