Filharmonie nezklamala v nezvykle náročném programu

- Program, který zvolil šéfdirigent Vladimir Ashkenazy pro čtvrteční pražskojarní vystoupení České filharmonie, určitě patřil k nejnáročnějším. Uvedla ho česká premiéra hodinové kompozice Oliviera Messiaena Éclairs sur l'Au-dela... Ta byla vůbec poprvé uvedena v New Yorku roku 1991 ještě za skladatelova života a její název je vykládán jako paprsek světla, který krátce osvětluje onen svět.

Je to neuvěřitelně sugestivní hudba, až na dřeň odhalující a využívající všechny možnosti zvukového spektra, které se neustále mění, překvapuje nečekanými odstíny, záblesky a nakonec se ztiší do klidu všehomíra. Skladbu, jíž bohatě prostupuje též Messiaenova oblíbená nápodoba ptačího zpěvu, lze chápat jako svébytné poselství o síle a nekonečnosti lásky, přírody, a celého kosmu. Slouží ke cti filharmonikům, že i přes menší počet zkoušek tuto obtížnou skladbu podali s vysokou profesionalitou a koncentrací.
Šostakovičovu Třináctou symfonii, tuto syrovou, nemilosrdnou i satirickou obžalobu totalitního režimu, komponovanou na texty Jevgenije Jevtušenka, v Praze před nějakou dobou provedl s orchestrem FOK skladatelův syn Maxim Šostakovič; z koncertu vznikla i živá nahrávka. Účinek jeho pojetí byl možná dramatičtější a drtivější, než jakého docílila o něco vláčnější Ashkenazyho taktovka, ale celé provedení České filharmonie mělo velkou přednost v osobě slovenského basisty Sergeje Kopčáka: jeho bezkonkurenčně zvučný, temný bas a cit pro jazyk je pro tento part ideální