Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Figaro se oženil na úřadě

  10:54aktualizováno  10:54
V Mozartově době hleděli diváci na Figarovu svatbu jako na aktuální příběh. Není tedy žádný důvod, proč bychom dnes rovněž nemohli hledět na naše současníky. Ostatně od režiséra Christopha Marthalera, který na Salcburském festivalu připravil novou inscenaci této opery, se dá čekat všechno, jenom ne aranžování figurek v krinolínách a parukách.
Figarova svatba - foto 2

Figarova svatba - foto 2 - Salcburský festival - Figarova svatba | foto: Ruth Ewalz

Neocitáme se tedy na zámku, nýbrž na dnešním úřadě. Studená prosklená kukaň s nápisem Standesamt o tom nedovolí pochybovat. V kukani se střídají svatební páry, jež si chodí pro úřední papíry. Dveře označené D (Damen-Dámy) a H (Herren-Páni) zjevně vedou nejen na "onu" místnost, ale i kamsi do neznámého labyrintu. Zaměstnancům nešéfuje žádný hrabě Almaviva, nýbrž místní politický boss a svůdce žen, nadto majitel půjčovny svatebních šatů, které lze vidět ve výkladních skříních. Tenhle pán - báječně ho "trefil" barytonista Peter Mattei - je typem samolibého politika, jenž se rád předvádí, pózuje a mluví, k čemuž má vždy po ruce řečnický pult. Jeho pěstěná manželka Rosina s nakadeřenými blond vlasy léčí stesk ostrými nápoji. Své závěrečné odpuštění nevěrnému manželovi přednese rovněž za řečnickým pultem. Škoda jen, že typově výrazná Angela Denokeová nezpívá volně, z čehož plynou problémy s intonací.

Pak je tu obrýlený zmatený pubescent jménem Cherubín v podání roztomile prozpěvující a hrající Christine Schäferové. Courá se v tričku a plandavých kalhotách s kapsami, které - jak se ukáže - ukrývají kousky dámského prádla. Také Zuzanka s Figarem jsou součástí tohoto absurdního světa: ona jako teenager v podání lehce zpívající sopranistky Christine Oelzeové, on jako - bohužel dost nejistě gestikulující - šéfův podřízený v podání basisty Lorenza Regazza. Svůj svět mají i menší figurky, a dokonce i dirigenta Sylvaina Cambrelinga režisér zapojil do hry: nechal ho tu a tam fotografovat svatební páry. Neměl režisér pana dirigenta raději nechat v klidu? Soubor Camerata Academica Salzburg totiž hraje sice s vervou, ale dost robustně a tvrdě a ne vždy přesně.

Jenže ani Marthaler tentokrát nevytvořil tak beze zbytku originální inscenaci, jako byla jeho "paneláková" Káťa Kabanová. Některé situace jako by vymýšlel toporně: psaní na stroji je dost vousatý vtip a moderní tance na starou hudbu působí nuceně. Také italské libreto a reálie v něm obsažené si jdou až příliš nápadně svou cestou. Snad by bývalo lepší dovést vše ad absurdum a vytvořit nový, patřičně soudobý německý překlad. Na druhou stranu se Marthaler postaral o kouzelné výstupy: například si vyhrál s křeslem. To je moderní, dá se automaticky polohovat, a když je přivezou a vybalují, je to na úřadě tak úžasná událost, že Mozart musí ustoupit: účinkující několikrát přeruší svůj výstup, strnou v němé póze, a teprve když je vše hotovo, mohou pokračovat.

Nad úřadem je ještě jeden prostor: snad útočiště snů, které v konzumním přízemí vymizely. Stojí tam nefunkční cembalo, umělá zvířátka a mezitím se pohybuje blíže neurčená postava, jakýsi smutný klaun v bundě a džínách. Je to hudebník Jürg Kienberger, Marthalerův spolupracovník. Občas sestupuje dolů s elektrickým manuálem a doprovází, či spíše komentuje a pointuje recitativy. Také vyluzuje zvuky foukáním do lahve a jódluje. Své vrcholné číslo předvede před noční scénou v parku - která se, přirozeně, odehrává v setmělém úřadu. Do nastalého ticha rozezní sklenice a přitom fistulkou jímavě zpívá Mozartovu píseň Zu meiner Zeit, zu meiner Zeit (Za mých časů, za mých časů). Jako by to byl povzdech nad upachtěnými měšťáčky na jevišti i v hledišti.

Člověk může udělat dvě věci: buď se nechat urazit všemi těmi vsuvkami, anebo - lépe - následovat Marthalera do jeho světa. Přes některé rozpačité momenty to není inscenace ani vulgární, ani primitivně povrchní. Oproti jiným aktualizacím má v sobě skutečnou ideu: náš svět je lhostejný, malý, citově vyprahlý, scvrklý na průhledné kukaně a polohovací křesla, říká s mrazivým humorem Marthaler. Je to ještě Mozart? Ale co my vlastně víme, co je Mozart...

Salcburský festival - W. A. Mozart: Figarova svatba

Dirigent Sylvain Cambreling, režie Christoph Marthaler,
scéna a kostýmy Anna Viebrocková

Malý festivalový dům, 28. července

Autoři: ,



Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Vietnamci jsou někdy maloměšťáci a pokrytci, řekla Špetlíková Za scénou

Herečka Ha Thanh Špetlíková v kulturním magazínu Za scénou

Do kin vstupuje film Miss Hanoi, ve kterém hlavní roli začínající vietnamské policistky ztvárnila Ha Thanh Špetlíková....

Další z rubriky

GLOSA: Opisoval Vivaldi či „ten druhý“? I to nadhodil skvělý festival

Španělský soubor Euskal Barrokensemble koncertoval v rámci Letních slavností...

Prázdninová Praha láká na hodně koncertů klasické hudby, ale pouze jednu jistotu: Letní slavnosti staré hudby. Letošní...

RECENZE: Charismatický Pepula. Sukův portrét dost říká, ale i zamlčuje

Josef Suk během koncertu Pražského jara v roce 2007

Novináři, kteří znali houslistu Josefa Suka, vědí, jak byl plachý a uzavřený. Přimět ho k rozhovoru bylo velmi obtížné....

Projde i úkrok mimo metal, fanoušci festivalu Brutal Assault věří

Záběr z festivalu Brutal Assault 2017. Na snímku kapela Samael

Loni měli vyprodáno, do vojenské pevnosti v Jaroměři-Josefově dorazilo kolem dvaceti tisíc lidí. Letos bude mít...

Najdete na iDNES.cz