Pravda je, že při sobotním ceremoniálu si americký Lenin, jak se Stoneovi začalo přezdívat, už odpustil svou útočnou agitaci. Nechal se slyšet, že s Čechy se o politice bavit nebude, a cenu za přínos kinematografii přijal s jiným typem přednášky na téma tvůrčí puzení.
Z ceny za režii Líbánek se radoval Jan Hřebejk, který si pro ni přijel přímo ze střižny, tentokrát televizní. Těšilo ho, že uspěl v soutěži, jejíž úroveň se podle něj zvyšuje, ovšem předsedkyně poroty Agnieszka Hollandová se ohromeně netvářila. "Nic zvláštního," shrnula soutěžní kolekci, "zázraky se dějí jen velmi vzácně a ve Varech se žádný neudál."
Zatímco jedni po ceremoniálu mířili v róbách do Puppu na závěrečné plesání, druzí se pustili do závěrečného bourání. A s každým strženým plakátem odhaloval festivalový hotel Thermal své jizvy. Mimochodem je na prodej, po právních tahanicích se vrátil státu, jenže podle prezidenta festivalu Jířího Bartošky je současný trh realit v takovém stavu, že stát ani nemá důvod se Thermalu zbavovat za každou - rozuměj směšnou - cenu. A festival je rád, protože soukromý majitel by si jednou mohl usmyslet, že místo filmů pronajme v červenci hotel třeba stranickému sjezdu.
Nahota závěrečného, příjemně odlehčeného filmu Liberace, v němž "chodí kluci s klukama" aneb Michael Douglas s Mattem Damonem, nebyla ničím vedle pusté nahoty nedělního rána, kdy batůžkáři berou nohy na ramena, Vary se propadnou do ticha a výběr filmů se stěhuje v rámci Ozvěn do pražských kin. Což je už úplně jiná kapitola.
