Krátce před koncem 66. ročníku filmového festivalu v Cannes lze takřka s jistotou prorokovat, že se na seznamu cen objeví film bratrů Ethana a Joela Coenových Inside Llewyn Davis; jediný soutěžní příspěvek, který byl přijat jednoznačně pozitivně.
Ženy na prodej
Že se filmy slavné dvojice vyznačují do detailu propracovaným scénářem, postavami působícími přes svou stylizovanost autenticky a zdánlivou lehkostí vyprávění, jehož humor neskrývá tragické tóny podtextu, to je vše známo. Teď se navíc o přízeň kritiky i diváků postarala evokace folkové scény newyorské Greenwich Village 60. let s hrdinou v podání vynikajícího Oscara Isaaca, který si obhajování místa na slunci maří často sám unáhlenými reakcemi. Film je z těch, jež po prvním zhlédnutí budí touhu vidět je znovu.
Hvězdy v Cannes |
Obdobné nutkání vyvolal ve značné části diváků i další z nepochybných kandidátů ne-li na Zlatou palmu, pak na cenu za režii: italská Velká krása. Ale chuť po repríze budí spíš potřebou lépe proniknout do složité struktury obrazu Říma, jak ho vidí Paolo Sorrentino půl století po Felliniho Sladkém životě. Místo Marcella, v jehož poznání úpadku vyšší společnosti se mísil odpor s fascinací, prochází městem šedesátník, obletovaný novinář a spisovatel, jenž dávno dospěl k naprosté ztrátě iluzí.
Toni Servillo ho hraje až s chameleonskou schopností vystihnout lidské momenty i nekonečné plošky jeho blazeovanosti a cynismu. Velká krása je nesporně velký film, ale zdál by se ještě větší, kdybychom ho viděli bez znalosti Felliniho děl.
Patrně s největším napětím se čekalo na film nového zázračného dítěte dánské kinematografie, Nicolase Windinga Refna Jen Bůh odpouští. Ctitelé Ryana Goslinga, kteří se těšili, že herce uvidí v podobné roli jako v Refnově snímku Drive, neskrývali zklamání. Zkřížení řeckého dramatu s prvky bojového umění, v dokonalém estetickém provedení a v ponurém prostředí nočního Bangkoku, však poněkud znejistilo i skalní vyznavače režisérova mistrovství a mystických hloubek jeho zašifrovaných sdělení. Novinku miláčka intelektuálů nečeká tak mimořádná festivalová a divácká kariéra jako Drive, až manýristické pojetí rituálů zabíjení rozhodně nevyvolá touhu vidět ji znova, ani z potřeby jí lépe porozumět.
Nicméně epizoda filmu Jen Bůh odpouští, návštěva nevěstince, do nějž si jde starší z bratrů "užít trochu pekla", jak oznámí mladšímu v Goslingově podání, je do jisté míry charakteristická pro jeden společný znak letošního festivalu: téma prodejnosti ženského těla.
Cena pro Marhoula
Prodává se i hrdinka Ozonova díla Mladá a krásná. Prostituce figuruje v čínském Doteku hříchu. Bohaté a mocné celebritě, již hraje Michael Douglas, se zaprodá mladý plebejec čili Matt Damon ve snímku Stevena Soderbergha Pod svícnem.
A postava naivní hodné prostitutky sehraje klíčovou roli také ve filmu Grisgris, jejž natočil ve francouzské koprodukci rodák z Čadu režisér Mahamat-Saleh Haroun. Což je mimochodem film, jejž Zlatá palma i jiné trofeje při nedělním vyhlášení vítězů s nejvyšší pravděpodobností minou, ale pro mnohé návštěvníky zůstane jednou z nejhezčích vzpomínek celé letošní soutěže.
Do Česka už jedna festivalová radost dorazila: Václav Marhoul si veze z Cannes zvláštní uznání poroty, Cenu Krzysztofa Kieslowského pro nejlepší scénář, a to za svůj přepis knihy Nabarvené ptáče.
