Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Festival se rozrostl v obří putovní akci

  12:08aktualizováno  12:08
Hrstka pamětníků, kteří v roce 1993 zaplnili jediný kinosál historicky prvního Febiofestu, se v dnešních frontách u pokladen ztrácí jako kapka v moři.
Febiofest

Febiofest - VZRŮSTAJÍCÍ ZÁJEM. Zájem o Febiofest roste rok od roku - počet diváků by letos mohl dosáhnout 150 tisíc. Již v pondělí, první den prodeje lístků, stály v pražském Slovanském domě dlouhé fronty. | foto: Dan MaternaMF DNES

Jede se až do Krnova

Mezinárodní přehlídka filmu, televize a videa, která dnes večer v pražském Slovanském domě vstoupí do 11. ročníku, se svým zakladatelům rozrostla pod rukama v obří putovní akci, kterou její duchovní otec a šéf Fero Fenič v nadsázce přirovnává k předlistopadovému Filmovému festivalu pracujících.

"Poslední tři roky se celková návštěvnost Febiofestu pohybuje mírně nad sto čtyřiceti tisíci diváků, letošní odhad je stejný," říká Fenič. Nevylučuje však, že by statistika mohla poskočit ještě o něco výš.

V hlavním městě se po loňské odmlce, způsobené povodněmi, totiž vrátila mezi čtrnáct hostitelských sálů i Městská knihovna, která uvede francouzské filmy o lásce, ruskou válečnou klasiku či přírůstky Národního filmového archivu. Vedle Brna a Ostravy, kam se Febiofest přestěhuje počátkem února, se výběr z programu objeví také v Liberci a Pardubicích.

Další diváky "nad plán" slibuje letošní novinka, závěrečný filmový maraton nazvaný Festivalová noc Febiofestu, jehož dějištěm se 14. února stane Krnov. A konečně stálé příznivce má Febiofest na Slovensku, kde projede osm měst, byť s poněkud jinou kolekcí snímků - tam jsou totiž diváci zvědavi hlavně na české novinky.

Ceny, hosté, zábava

Slavnostní rámec pražského Febiofestu obstará tradičně udílení cen Kristián. Hned v úvodu sošku převezme uznávaný herec Armin Mueller-Stahl známý z oscarové Záře, jehož film z 80. let Hořká sklizeň bude dnes promítán dvakrát - podruhé půjde výtěžek na dobročinné účely. Souběžně v dalších sálech představí kanadský režisér Denys Arcand předpremiéru své Invaze barbarů, odměněné cenou Evropské filmové akademie a mířící k Oscarům.

V závěru pražské přehlídky, 30. ledna, budou vyhlášeni domácí nositelé Kristiána za nejlepší dokument, hraný a animovaný film, o nichž rozhodne hlasování kritiků, a promítání vyvrcholí dílem Sbohem, Dragon Inn, které osobně doprovodí slavný tchajwanský režisér Tsai Ming-liang. Z dalších hostů festivalu prozradili pořadatelé polského herce a režiséra Jerzyho Stuhra či v zahraničí působícího Ivana Fílu, tvůrce ceněné Ley. Ten přiveze předpremiéru svého Krále zlodějů, vyrobeného ve spolupráci Česka, Německa, Rakouska, Francie a Slovenska, jež film navrhlo k nominaci na Oscara.

Není prý vyloučeno ani překvapení v podobě evropské herecké legendy, která by mohla ozdobit slavnostní zakončení pražské části, přestože Fenič opakuje, že Febiofest není festivalem hvězd, nýbrž diváků. Pro ně je také připraven festivalový klub, kde se vystřídá šestadvacet hudebních skupin, zkrátka nepřijdou ani lidé, kteří zaskočí na pražskou hlavní poštu, neboť v její dvoraně se budou promítat "pošťácké" filmy.

Vzpomínka na princeznu

Na čtyři sta filmů soustředěných v padesátce sekcí od horkých distribučních novinek přes kolekce národních kinematografií a retrospektivy osobností až po takzvané "divné" či "ulítlé" fanouškovské snímky, to vše už patří k tradici Febiofestu. Ale letos na poslední chvíli přibyl ještě mimořádný vzpomínkový večer na zesnulou herečku Helenu Růžičkovou. Blok bude sestaven z jejích méně známých rolí, od povídky z filmu Psi a lidé po zapomenutou pohádku z počátku 70. let O chrabré Kordule, kde hrála princeznu lámající železo a zvedající náklaďáky.

Pomoc přišla z Uralu

Každý svátek něco stojí - Febiofest spotřebuje čtrnáct milionů korun, další peníze spolykají přípravy v regionech. Cesty, odkud podporu sbírá, vedou od pražského magistrátu a sponzorů až k neskutečným kuriozitám. Příspěvek ze státního rozpočtu nezařídil resort kultury, kam film spadá, nýbrž odlehlé ministerstvo zemědělství. A jakmile odmítly pomoc domácí letecké společnosti, nabídly se samy Uralské aerolinie. "Taky jsem žasl, vysvětloval jsem, že odtud hosty ani nečekáme, ale řekli mi, že to nevadí, že nám přivezou lidi z celé Evropy - a pronajmou si na to česká letadla," směje se Fenič. Možná, že na odpočinkovou dovolenou, kterou si vždy po Febiofestu vybírá, poletí také s uralskými mecenáši filmového svátku.

Kde, kdy a za kolik lze navštívit Febiofest?

Hraje se v multikině Slovanský dům, kde je každý z deseti sálů věnován jedné sekci (filmy evropské, americké, severské, asijské, distribuční novinky a další) a kde lístek stojí 69 korun, do videosálu 39 korun. Další projekce budou ve dvou sálech Městské knihovny (za 45 nebo 35 korun), v archivním kině Ponrepo - Konvikt (za 60 korun) a ve dvoraně hlavní pošty v Jindřišské ulici zdarma. Za půjčení sluchátek s tlumočením se dává záloha 200 korun.

MIMOPRAŽSKÉ OZVĚNY

Brno nastupuje s Febiofestem 1. února, Ostrava 2. února, od 4. února se výběr programu přesouvá do Liberce a od 6. února do Pardubic. Závěrečná noc se uskuteční 14. února v Krnově. Ceny vstupenek v brněnském a ostravském multiplexu činí 69 korun.

SLOVENSKÁ POUŤ

Na Slovensku se Febiofest koná od 9. do 26. února postupně v Bratislavě, Popradu, Prešově, Žilině, Košicích, Nitře, Martinu a Banské Bystrici. Bude zahájen českým snímkem Nuda v Brně.

KATALOG

Podrobnosti o všech filmech přináší česko-anglický katalog obsahující 460 stran, který je v kinech k dostání za padesát korun.

INFORMACE

Kromě denního tisku, televize Prima a místních rozhlasových stanic přináší informace o festivalu internet na adrese www.febiofest.cz, kde bude program doplňován o případné změny projekcí či další aktuální zprávy. Na Slovensku jsou připraveny adresy www.asfk.sk nebo www.sfu.sk.

OMEZENÍ

Zhruba polovina snímků nedostala od majitelů práv povolení k projekcím mimo hlavní město.

Hosté Febiofestu: Herec a režisér, kteří se málem dotkli Oscarů

ARMIN MUELLERSTAHL
herec dvou světů

Praha - Poznal dva jazyky, dva režimy, dva různé světy. Herec Armin Mueller-Stahl, který dnes večer při zahájení Febiofestu převezme sošku Kristiána za přínos světové kinematografii, totiž dlouho patřil k nejpopulárnějším hercům v socialistickém Německu.

Když podepsal petici na obranu pronásledovaného zpěváka Wolfganga Biermana, zakázali mu pracovat, takže emigroval do Západního Berlína. "Nepřijal jsem tam roli v seriálu Schwarzwald Klinik, což byl hit inspirovaný českou Nemocnicí na kraji města - a osud mě za to odměnil řadou filmů," líčil v roce 1997 na karlovarském festivalu herec žijící nyní střídavě v Hamburku a Los Angeles.

Tehdy stál právě na vrcholu, za vedlejší roli ve filmu Záře byl nominován na Oscara. Objevil se také v Hrací skříňce Costy-Gavrase, v Avalonu Barryho Levinsona, v Peacemakerovi s hvězdnou dvojicí Clooney - Kidmanová. Natáčel také s Agnieszkou Hollandovou, jejíž Hořkou sklizeň, za kterou dostal hereckou cenu v Montrealu, uvede nyní Febiofest na hercovu počest. Co se úspěšný třiasedmdesátiletý světoběžník naučil?

"Vím už, že nesmím vyprávět německé anekdoty anglicky: co je v jedné zemi k smíchu, v jiné posluchače vyděsí." Evropu a Ameriku dělí podle Muellera-Stahla i rozdílné dějiny a "balíky" peněz na filmy. Cestu sbližování vidí v "malých filmech s velkým lidským příběhem", k nimž řadí Fargo či českého Kolju.

DENYS ARCAND
režisér dvou zázraků

Praha - V Kanadě je dvaašedesátiletý Denys Arcand filmařskou legendou, ve světě dal o sobě naplno vědět dvakrát. Dnes na Febiofestu pozdraví první diváky své novinky Invaze barbarů, která do běžných kin přijde 5. února.

Poté, co na Arcanda upozornil roku 1987 jeho Úpadek amerického impéria, představil o dvě léta později zázračný film Ježíš z Montrealu, který získal cenu na festivalu v Cannes a byl nominován na Oscara. Teď s Invazí barbarů si obří úspěch Ježíše zopakoval: sžíravá i jímavá tragikomedie o umírání už dostala dvě trofeje v Cannes, Evropskou filmovou cenu za nejlepší neevropský snímek roku a nominace na Zlatý glóbus i Oscara.

Rodák z Quebeku natočil první tituly počátkem šedesátých let, často do nich obsazoval svého bratra, herce Gabriela Arcanda. Ve filmu Špinavé peníze se objevili před kamerou dokonce oba. Od těch dob se režisérovi daří spojovat věci zdánlivě neslučitelné: společenskokritické látky a široký ohlas publika. Jak to dělá? Vysvětluje to právě na Invazi barbarů, v níž syn zařídí umírajícímu otci v šedivé státní nemocnici pohádkové loučení s přáteli.

"Scénář jsem psal dva roky, ale vždycky to končilo pochmurně. Až mě napadlo spojit tohle téma s náladou Úpadku amerického impéria, s jeho praštěnými postavami, humorem, lehkostí a cynismem," líčí Arcand. Sice tvrdí, že stárne a ztrácí krok s dobou, ale jeho film to vyvrací.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Luba Skořepová
V 93 letech zemřela Luba Skořepová, herečka zkoumající záhady přírody

Ve věku 93 let zemřela herečka Luba Skořepová. Hrála v Národním divadle, desítky postav vytvořila i v televizních filmech či seriálech. Zprávu potvrdil mluvčí...  celý článek

„Malá černoška“ z přelomu 18. a 19. století se v Amsterdamu nově jmenuje „Dívka...
KOMENTÁŘ: Příští obětí vlny korektnosti může být Ježíšek nebo Vinnetou

Až ve středu poběží v televizi oblíbená vánoční komedie Láska nebeská, vychutnejme si pořádně okamžik, kdy v ní děti předvádějí školní hru o Jezulátku. Může to...  celý článek

Klasik českého kresleného humoru Vladimír Renčín
Zemřel kreslíř Vladimír Renčín, autor postaviček Dlabáčka či Rambouska

Po dlouhé nemoci zemřel jeden z nejznámějších klasiků českého kresleného humoru Vladimír Renčín. Ilustrátorovi a karikaturistovi bylo 75 let. Renčín je autorem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.