Alberto Barbera, umělecký ředitel benátského festivalu, je vrcholně spokojený - pro zahájení 71. ročníku jedné z největších filmových událostí na světě se mu podařilo zajistit snímek Birdman od Alejandra Gonzálese Iňárritua.
Prozatím se na programu Benátek objevil jen jeden z filmů veleúspěšného Mexičana, a to 21 gramů v roce 2003. Všechny ostatní, včetně prvotiny Amores perros, která tehdy sedmatřicetiletého režiséra proslavila, uvedlo jako první Cannes. Čekalo se, že i Birdman půjde do Francie, ale vzhledem k pozdějšímu datu americké premiéry dali distributoři přednost Benátkám.
Holub sedící na větvi
Iňárritu ostatně nebude jediný známý tvůrce ucházející se v Itálii o Zlatého lva. Mezi autory dvaceti titulů hlavní soutěže najdeme jméno Abela Ferrary, který nazval svou novinku stručně Pasolini, na rozdíl od svého skandinávského kolegy Roye Andersona, jehož film má naopak předlouhý titul Holub sedící na větvi a uvažující o životě (En duva satt pa en gren och funderade pa tillvaron).
Herci Al Pacino a Holly Hunterová budou jistě magnetem pro diváky filmu Davida Gordona Greena s názvem Manglehorn, ale konkurovat jim budou Ethan Hawke a Bruce Greenwood jako představitelé snímku Good Kill, který napsal, natočil a produkoval Andrew Niccol, jehož proslavil scénář The Truman Show.
Francie, Japonsko, Írán
Po delší přestávce se ve festivalovém okruhu objeví jeden z veteránů evropské kinematografie Andrej Končalovskij s dílem Bílé noci pošťáka Alekseje Trjapicyna, situovaným do zapadlého kouta Ruska. Na festivalu v Cannes se už vícekrát představil Xavier Beauvois, jehož kus O bozích a lidech tam získal v roce 2010 Velkou cenu. V Benátkách jsou nyní všichni zvědaví na jeho Výkupné za slávu (La rançon de la gloire), inspirované událostí vskutku kuriózní: pokusem o krádež ostatků Charlieho Chaplina. Jméno dalšího Francouze Benoita Jacquota zní povědomě i českému publiku, jež mohlo vidět v Karlových Varech jeho dílo Villa Amalia (2006) a nedávno v distribuci historické drama Sbohem, královno! Jeho Tři srdce (Trois Coeurs) lákají jmény Catherine Deneuve a Charlotte Gainsbourghové.
Další u nás známý je v Německu usazený tvůrce Fatih Akin, jehož The Cut vznikl v komplikované koprodukci, a o něco méně jsou z tuzemských kin povědomí italští filmaři Mario Martone, od něhož jsme mohli vidět snímek My jsme věřili (2010), či Saverio Costanzo, režisér adaptace románu Osamělost prvočísel. Film prvního z nich Báječný mladý muž (Il giovane favoloso) je věnován básníkovi Giacomu Leopardimu, druhý natáčel Hladová srdce (Hungry Hearts) ve Spojených státech s italskými představiteli.
Z Japonska přijede častý host Benátek Šin’ja Cukamoto s Ohněm na pláních (Nobi) a z Číny v Berlíně dvakrát oceněný Wang Čao-šijaj s Rudou amnézií (Red Amnesia). Írán bude zastupovat film jedné z nejvýznačnějších režisérek Rakšan Bani-Etemad nazvaný Ghesseha (Povídky).
Nedostatek kinosálů
Při představování letošního programu zdůraznil Alberto Barbera, že mu jde nejen o uvedení nejnovější tvorby už zkušených režisérů, ale že považuje za svůj úkol dát v hlavní soutěži i v Horizontech příležitost novým tvářím, jejichž pohled na realitu často obohacuje filmový jazyk o nové prvky.
Kromě obou soutěží a početných titulů zařazených mimo soutěž mohou návštěvníci Benátek čekat jako obvykle také program tvořený výběrem klasických děl a samozřejmě se každým rokem zvyšuje i zájem o paralelní sekci Venice Days a o Týden kritiky, uvádějící první filmy.
Jako každý rok i tentokrát je největším problémem benátského Lida, kde se festival koná, malý počet vyhovujících kinosálů, což nutí organizátory omezovat počet filmů tak, aby mohly být všechny uváděny nejméně třikrát. Oficiální program bude tvořit jen 55 nových snímků, za jejichž kvalitu však Alberto Barbera jako uznávaný filmový kritik podle svého tvrzení ručí.
Předsedou mezinárodní poroty je ovšem letos hudební skladatel Alexandre Desplat, který může mít na jejich kvality jiný názor. Uvidíme.
