Kalifornský historik Jon Wiener, který o Lennonovi napsal už dvě knihy, spor o tajné složky rozpoutal v roce 1981, kdy podal první žádost o zveřejnění dokumentů.
Z celé řady akt, které FBI tajila, se mu zatím podařilo získat jen zlomek. K dispozici jsou údaje o Lennonově sledování FBI za začátku 70. let. Důvodem tehdy byly zpěvákovy vazby na levicové a mírové aktivisty působící v Londýně.
Wiener je přesvědčen, že americká vládní místa nepovažovala slavného zpěváka za závažnou hrozbu.
Jako příklad pak uvádí situaci, kdy dva přední britští levicoví aktivisté Lennona požádali, aby financoval levicově orientované knihkupectví s čítárnou v Londýně. Zpěvák jim pomoc odmítl.
Muži, kteří Lennona sledovali, pak usoudili, že jen "neexistuje jistý důkaz" o zpěvákově poskytnutí finančních prostředků na "rozvratné účely".
Tajení Lennonových složek FBI odůvodňuje tím, že obsahují informace týkající se národní bezpečnosti a po jejich zveřejnění hrozí diplomatická, ekonomická nebo politická odveta vůči Spojeným státům.
"Obsah zveřejněných akt je pro americkou vládu dost trapný. Opravdu si nemyslím, že by Británie za jejich zveřejnění provedla vojenský útok na USA," řekl v nadsázce Wiener.
