Martin Pechlát jako Faust, Saša Rašilov jako Mefisto, Veronika Lazorčáková jako Markétka. Ač se v novém nastudování Fausta v pražském Stavovském divadle objeví početnější herecký ansámbl, tito tři herci jako jediní procházejí celým představením s jedním charakterem. Ostatní se střídají v mnoha postavách, které se u Goetha objevují.
„Fausta je nutné upravit, když ho člověk chce inscenovat. Jde o literární drama, hrát je kompletně by provoz Stavovského divadla neunesl, trvalo by to dvanáct hodin. Musí se radikálně krátit, což je z podstaty silná interpretace,“ vysvětluje režisér Jan Frič. „V našem podání jsme se snažili dodržet první i druhý díl chronologicky. Diváci tak téměř o žádný dějový obrat nepřijdou, i když z šestnácti set stránek zbylo dvě stě,“ pokračuje. Příběh o doktorovi, který zaprodal duši ďáblu, patří mezi tradiční příběhy evropské kultury. To je však pouze první část Goethovy klasiky. „U nás ten druhý díl v podstatě téměř nikdo nezná,“ uvažuje Frič.
Fausta pro Stavovské divadlo nově přeložil básník a germanista Radek Malý. „Už v rámci jeho práce se rodila inscenační interpretace. Některé části jsou zhuštěny už v samotném překladu. Řeč však zůstává stylizovaná jako u Goetha, to znamená, že se mluví ve verších,“ upozorňuje režisér.
Miliarda dějišť a tři sta postav
Jeho Faust se prý bude dotýkat témat krize středního věku či plýtvání. „A to nejen hmotného, ale i plýtvání se svojí duší a časem. Člověku začíná docházet, že je v polovině života. A jestli tu první neproflákal,“ přibližuje. Zda se diváci dočkají klasiky v moderním hávu, se tak snadno odpovědět nedá: „Aktualizace se ve slovech nekoná, zůstávají dobové reálie. Po vizuální stránce ale náš Faust vypadá současně, dílo obsahuje asi miliardu dějišť a tři sta postav, takže se to asi nedá dělat realisticky a musí se vymyslet silná jevištní metafora,“ připouští Frič. „V našem případě jde o zhmotněný falický symbol, hořící mužský princip prorážející tekutou ženskou temnotu jeviště,“ dodává konkrétně.
Národní divadlo na podzim zaujalo tím, že jinou klasiku, Maryšu od bratří Mrštíků, uvedlo bez pauzy. „Lákalo mě hrát oba díly Fausta bez přestávky, ale nakonec tam je, protože děláme velkou přestavbu. A bude to dlouhé,“ vysvětluje Frič.
Faust je pro něj první režií v pozici kmenového člena Činohry Národního divadla, nabízí se tedy otázka, zda je tato inscenace jeho zatím největší režií. „Určitě, vzhledem k volbě titulu. A myslím, že je to i největší inscenace ve Stavovském divadle za poslední roky,“ uvažuje Frič. Faust měl první premiéru ve čtvrtek, druhá ho čeká v pátek. Na první reprízu mohou diváci dorazit ve čtvrtek 22. března.
