Pro české diváky to bude svátek nejen kvůli herečce Helen Mirrenové, která získala zlatou sošku za Královnu, v titulní roli. Událost je to významná i proto, že na rozdíl od Faidry Senecovy se právě Racinova verze na českých jevištích téměř neuvádí.
Naposledy se hrála v roce 1947, londýnská inscenace tak představuje exkluzivní možnost vidět toto klasicistní drama opět na jevišti.
Text přebásnil Ted Hughes, již zesnulý dvorní básník současné britské královny Alžběty II. Hra bude uvedena s českými titulky. Kromě představení samotného dostanou diváci příležitost nahlédnout i do zákulisí budovy, o které princ Charles prohlásil, že vypadá jako jaderná elektrárna.
Budova Národního divadla v Londýně je bezpochyby jednou z nepřehlédnutelných dominant Jižního nábřeží. Stavba z roku 1976 funguje nejen jako tradiční divadelní stánek, ale je jakýmsi divadelním centrem.
Její foyer jsou přes den běžně otevřena, návštěvníci mohou nakoupit knihy v divadelním knihkupectví, zajít do divadelní restaurace, baru nebo zhlédnout aktuální divadelní výstavu. K rozličným projektům láká její betonová fasáda – Londýňané na ní mohli vidět jak film Andyho Warhola, tak například světelnou show.
Obdobně jako při přenosech z newyorské Metropolitní opery i londýnská režie slibuje nabídnout divákům záběry nejen z jeviště.
"Nebudeme se snažit dělat film. Chceme ale využít všech možností, které nabízí použití několika kamer, abychom divákům v kině dopřáli ještě silnější zážitek, než jaký by měli při návštěvě samotného divadla. A podívat se zblízka do obličeje tak skvělé herečce, jakou je Helen Mirrenová, bude rozhodně silný emotivní zážitek," říká Nicholas Hytner, ředitel Národního divadla v Londýně, který se zároveň ujal i režie Faidry.
Celková délka přenosu je odhadována na 150 min. Délka samotné inscenace bude 120 min. Představení bude přenášeno živě, opět v HD digitální kvalitě, pomocí satelitu přímo z budovy Národního divadla na londýnském South Bank do 270 kin a kulturních center po celém světě.
